každý příběh má své rozřešení asi sám v sobě....
Je to pěkné!

City jsou jako droga, ty pohltí mozek a ten dělá věci, aniž by věděl proč, cítí věci a netuší proč tomu tak je... Je normální, že člověk se v sobě chvíli ztrácí, někdy i déle... a že to bolí, to ví každý... jde o to, že si sama musíš říct, co vlastně chceš... Je to těžké, to nepopírám, ale je třeba racionálně vyřešit všechny pro a proti... Nevím přesně co tě trápí, takže se mi těžko něco zkouší radit... takže jen mohu říct, jak to dělám já... sednu si, pustím si hudbu a přemýšlím... probírám jeden cit za druhým a říkám si, jestli je adekvátní nebo ne... usoudím-li, že ne... bojuji s ním a popírám ho (racionálne), jde to těžko, ale člověk se prostě musí přemáhat... po několika dnech poznáš, že už se o to nesnažíš, že to jde samo... Člověk sám musí vědět, co je pro něj nejlepší, co chce, s kým to chce, proč to chce a co je schopen obětovat... musíš si udělat jasno v tom, co pro tebe který cit může znamenat... v přítomnosti, i do budoucna... pak se teprve zabývat tím, jestli je ten cit dobrý, nebo ne... jestli má šanci vydržet zimu, či jaro...
Je to jen na tobě... udělej si pořádek ve svém životě, udělej si jasno v tom, co chceš a potřebuješ a tím se řiď... člověk musí mít určité mantinely ve svém životě a pokud se drží, je to víceméně v klidu, ale začne-li se mlátit od jednoho mantinelu k druhému, či ho dokonce překročí... vzniká právě to známé... zaslepení, ztracená... to je odpověď na tvé čím?... Prostě nicotou a nevědomostí, váhavostí a nejistotou... ničím jiným...
Nemusíš vůbec brát moje řádky v potaz, pokud s nimi nesouhlasíš, ale tohle dílo si o koment prostě říká... zatím ahoj a hodně zdaru...

Fakt nádhera!

Panejo, to vypadá na propracovaný rytmus. Hledaj jsem trocheje a daktyly ale pak jsem se na to vykašlal :D prostě je to dobré a basta.

Duševní svobodu neprodávej;)...ochraňuj ji;)

je nabita... je toho v ni tolik...
drz se...
m.

žij...a pořádně;)...
z básničky citím odhodlání...;)...hodně stěstí...*

žízeň po životě...;)...dneska by se mělo pít...*
je krásná...*

zmenu... to chce... v tom zivote...
M.

líbí... :)

napínavé jako kšandy ;) :D

Všem: Nějak mi ujel rytmus, tak jsem to opravil.../Měl jsem v dalších slokách o slabiku víc.../

moc pěkné :)

jo, to že hodně lidí okolo neví co to už je dobro, neznamená že i my budem zlí!

svět(život) nás tlačí do nějakých rolí, kde je být zlý jednodužší a pohodlnější
ale věřím že to zlo v ostatních se jen tak nevypaří z jejich "bločku pokut".

Vše je o srdci, mějme dobro v srdci, pak se nám bude dařit dobře a zlí lidé na nás budou krátcí! :)

jak jsem již řekl: je krásná, latinská, obrázková, pohádková, moc pěkná :)

.."lidé nevědí, co hledají", říká malý princ,
ty to ale víš...

..snad nezemřel, jen zaniká v té černé, co nemá duhu...

Je krásné být sám na lavičce pod kaštany,
krásněji může být na lavičce, kde jsou dva...

Je to lehonké s nápadem a kouzelně prosté, umocněné kouzlem prostého venkovního zahradního stolu, a kromě toho ty máslovky jsou k nakousnutí.
(ta vlevo dole je jak z pomologického atlasu)

..kramfleky nech princeznám a růže zvedni zr střepů touhy...