...jenže stejně neumim dokonale malovat...
přidáno 29.04.2008
hodnoceno 5
čteno 1263(20)
posláno 0
Jednoho dne jsem se
stala malířkou

Najednou byly všechny zdi
plné Tebou
Bílý papír ožil
Tvým dechem

Nic už nebylo
zbytečně prázdné
Veselé odstíny
překryly šeď
Na prádelní šňůře
oběsila jsem smutek

Snad jen ty
uplakaný oči
začaly mi chybět
a přestala jsem si
okusovat nehty
...
Musela jsem se naučit malovat
protože je to jediný způsob
jak být s Tebou...
přidáno 30.04.2008 - 17:59
Fakt nádhera!
přidáno 30.04.2008 - 11:23
juj... občas je potřeba všechno ze sebe "vyzvracet" v barvách... :)
přidáno 29.04.2008 - 23:52
:) maluj... maluj :-) přimíchej do barviček čas a namaluješ něco(někoho) užasného ;-) a třeba i dokonalého
přidáno 29.04.2008 - 22:01
Souhlas s Lay...přesně tohle se mi taky líbí nejvíc.
přidáno 29.04.2008 - 21:03
moc pěkná..
Musela jsem se naučit malovat
protože je to ejdiný způsob
jak být s Tebou...
ty jo.. fajnová..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Malířka Tebe : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Konečně
Předchozí dílo autora : Má smuténko...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming