

Mě se to hodně líbí. To kotě je tam v dobrém kontrastu. Hodně zajímavá první sloka.


Dost dobrý. Hezká forma.
Já říkám, že mám lichý a sudý dny. Už to přestanu říkat...
Já říkám, že mám lichý a sudý dny. Už to přestanu říkat...


Tohle je dost silný a vážně dost dobrý!!!
Líbí se mi, že je to v 1. osobě.
SKVĚLÝ POČIN!
Líbí se mi, že je to v 1. osobě.
SKVĚLÝ POČIN!


Všechny pěkný, nejvíc se mi líbí kocour a výpadovka.
Jo a jdu si otevřít Tramín...
Jo a jdu si otevřít Tramín...


Jo , přesně proto! Moc hezké dílko, vedoucí k zamyšlení.
Netušil jsem, že se pohybuješ i v těchto vodách (myslím tím tento web)...
Netušil jsem, že se pohybuješ i v těchto vodách (myslím tím tento web)...


No, aspoň tak nevzniknul střet zájmů jako v původní pohádce...


Tvá myšoidní nebo myšovská nebo možná myšivá či myškózní báseň mě pobavila.
Ať jdou radši do stodoly,
pasti v cimře prej dost bolí...
Ať jdou radši do stodoly,
pasti v cimře prej dost bolí...


Psavec: Díky, kolego. Na druhou stranu, možná mu to trochu změkčilo pád... :)


Miro Sparkus: Díky, Miro. Je to takový hloupý zvyk ze základní školy... :)


Miro Sparkus: snake_01 tu má pěkně zpracovanou teorii haiku. Vložil to sem 9.5. Příspěvek se jmenuje Umění haiku. Přečtěte si to. Je to poučné. Psát nesubjektivní poezii není tak snadné, jak se zdá, musíte vynechat vše, co vzniká ve vašem tvůrčím subjektu, vše, čím si pomáhá západní poezie, metaforu, symboly atd. Rozhodně nejde jen o popis. Zaznamenáte spatřené v přítomném okamžiku, na chvilku se stanete oblakem, stromem, potokem nebo zaplivaným záchodem a to, co napíšete má ještě přesah. Je to tak jednoduché, že to můžete přehlédnout. V tom to vězí.


Darmošlap1960: Je zajímavé, že vás všechny tak zaujal "dlouhý stůl" bylo to takové velmi autentické situační haiku z naší kuchyně a nebyl jsem si jistý, jestli se mi podaří dostatečně přenést atmosféru na čtenáře - jsem rád, že to zafungovalo.