A opět je zpátky váš polooblíbený autor s dávkou svých prý extravagantních nevyžádaných projevů, tučně protkanou autoiluzionistickou pseudosugescí jasně evokující naprostý nedostatek asociací, spiklenecké šeptání o ničem, nimrání se v zárodku prokládané výkřiky o brzkém konci vesmírů. Ponurý lokální sarkazmus prošitý netrpělivou notou místy až teatrálně nesmyslné upřímnosti.

jsme nuly, totální nuly a nulama už zůstanem

Tohle je něco co mě napadlo během jednoho jejího pohledu na mě...

Erm...po dlouhé době...to vypadá...pořád stejně?

nebohéma. díky lakomci za inspiraci.

Panu Patersonovi z filmu

Ani korunu nedejte těm skřetům zazní od trůnu.máme po sametu.vše je v pohodě máme dobrou péči s chlebem o vodě vynecháme řeči.úryvek z básně M.Řezanky. plakáty moci.která mě přiměla napsat svůj abstraktní výlev citů.

Bez žen by to nešlo.

Někdy i hodina češtiny může být inspirující..

poslouchala jsem Pixies- where is my mind, je pro mě hodně důležitá.