(Z.) ....tak trošku imaginární.....

záříš na mé obloze

(P.) - je nutné číst šeptem.....(i v duchu..)

Villonská balada na slova: loutna*láska* píseň*krev*noc. Tato forma užívá pouze tři rýmové koncovky, rýmy střídavé či obkročné, ve třech strofách o 7-12 verších a v dozpěvu neboli poslání (nejčastěji čtyř- až pětiveršového). Refrénem balady je opakující se poslední verš jednotlivých strof a poslání. Tedy např. ababbcbC, ababbcbC, ababbcbC, acaC. (Přičemž C je opakující se refrén). Nebo abbaaccA, abbaaccA, abbaaccA, abbA. (A je refrén).

.....až budeš jednou celá popsaná

myslím, že ten první je nejkrásnější .... protože je první

..........co cítím.............

pidiaturka náladovka

......tak to někdy bývá

(Z.)*******

....jak to cítím

Zase drobná slůvek hříčka od srdce, co cit svůj hýčká, poskládaná v písmenkách když duch bloudil jako v snách...

Kdepak je to jaro?

Přečtení jistého dílka probudilo ve mně snílka, koment na Míru jsem šil, teď na dílko povýšil! ;o)))

... jen tak...

Pro další pitomou holku.

........prostě jsi .....

takhle jsem to v duchu "viděla"....