(I.N.) báseň je trošku staršího data (ale ne zase moc)... Věnováno tomu, který si ve virtuálním světě říká Sleeper, ale také všem těm, kteří nemohou - či nechtějí - přejít od slov k činům!

srpnová...

škoda slov na anotaci.....

jsem prokletá??

*******

(P.) pokračování předchozí ("Proč?") a i trochu s úsměvem.. však ztrácím "starou belu":-))

(P.) Napsáno asi před 14 dny, nyní už bez aktuálnosti, ale kdo ví, třeba obsah někoho osloví.....???

Co člověk skrývá, stejně jednou vypluje na povrch......

hořká miniatura

nevyžádané stěhování...

Mé bolestné (ač platonické) velké lásce ... i když poznání někdy bolí, vždy má svou hodnotu

jen mi to skritizujte....... ale psala sem to já tak si děte někam s tím: já bych tam napsal tohle a tohle! pak by to bylo vaše ne moje!

Když pracují žlázy s vnitřní sekrecí, nemá do toho mozek co kecat.

Na branku duše buší splín, jemuž se člověk nezbrání, bláhové srdce marně sní o novém Lásky shledání...;o(

Motto: Netřeba dlouhých slov, když srdce jímá žal, vzpomínek vrší rov všemu, cos miloval... Padl na mne nějaký smutek a pročítaje svá stará dílka, padl jsem na tohle. Sice je situováno na konec léta, ale ty pocity beznaděje jsou úplně stejné...

aneb: Proč?? ....

Nechal jsem se inspirovat četbou cestopisu a pak i fotkami onoho Ráje...

Momentálně mám takovou náladu...a bude hůř... Obrázek jsem nakreslila dneska ve škole. A stejně určitě poznáte, kdo je autorem, pondělí nepondělí:-)