Co člověk skrývá, stejně jednou vypluje na povrch......
03.03.2008 5 1340(16) 0 |
Jako vanilkovou zmrzlinu
jsi mi předkládal své sladké řeči
(stejná sladkost a stejná doba trvání).
Vznášel ses v oblacích dýmu,
kde pravda pod nánosem lží klečí.
I Baron Prášil by ti záviděl to nadání!
A když jsem si dovolila říct,
Že té tvé vanilkové zmrzliny přejedla jsem se
a tvůj dým mě štípe do očí.
Začal jsi zuřit a- ejhle! Ejhle!
V hněvu pravda často tvář svou vystrčí!
Náhle jsi byl malé rozmazlené dítě,
které, když nemůže vždy, co chce, mít,
vydírá a splétá stále nové sítě,
ač tak milé se zdálo napohled být!
Ještě dnes
je mi zle z činů i ze slov tvých
A vím!:
Již nikdy nepoznáš kroků mých!
Slunce pravdy za tvými slovy není!
Inu, díky za ponaučení!
jsi mi předkládal své sladké řeči
(stejná sladkost a stejná doba trvání).
Vznášel ses v oblacích dýmu,
kde pravda pod nánosem lží klečí.
I Baron Prášil by ti záviděl to nadání!
A když jsem si dovolila říct,
Že té tvé vanilkové zmrzliny přejedla jsem se
a tvůj dým mě štípe do očí.
Začal jsi zuřit a- ejhle! Ejhle!
V hněvu pravda často tvář svou vystrčí!
Náhle jsi byl malé rozmazlené dítě,
které, když nemůže vždy, co chce, mít,
vydírá a splétá stále nové sítě,
ač tak milé se zdálo napohled být!
Ještě dnes
je mi zle z činů i ze slov tvých
A vím!:
Již nikdy nepoznáš kroků mých!
Slunce pravdy za tvými slovy není!
Inu, díky za ponaučení!
06.03.2008 - 08:25
Že by to byl Tvůj námět vyjádřený ve verších? Já jsem to z toho cítila, ale jinak pěkné a dobře vyjádřené pocity.
04.03.2008 - 08:05
jen v pohádkách, co děti znají
běží koně, hřívou zlatí,
jen v červených knihách bájí
ty koně spřáhneš na oprati
..
zmrzliny kdo rád se nají
zjistí, jak se za ni platí
běží koně, hřívou zlatí,
jen v červených knihách bájí
ty koně spřáhneš na oprati
..
zmrzliny kdo rád se nají
zjistí, jak se za ni platí
03.03.2008 - 14:23
Moc krásné! Vyjádřila/vyjádřil jsi to moc hezky...
Někdo kolem pusy maže jed
někdo rovnou smrti jed
Zlobou či závistí snad i bled
jak klamný může býti milý pohled
zatímco srdce hnilobou zmírá
a druhý slzy s líčka stírá...
Někdo kolem pusy maže jed
někdo rovnou smrti jed
Zlobou či závistí snad i bled
jak klamný může býti milý pohled
zatímco srdce hnilobou zmírá
a druhý slzy s líčka stírá...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tvář pravdy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nedokončená
Předchozí dílo autora : miniRozhovor
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Orientera [16], James Libustka [14], Elis-Němečková [12], jsph [8], Alma Neradostná [3]» řekli o sobě
dvakredencedekadence řekla o NoWiš :jednou si zapálil ksicht, když se snažil hecnout vypití zapálenýho něčeho, co mělo přes 70% a když jsem to sfoukla, chutnalo to trochu jako karamel. prý se to pije brčkem, kámo! tak jsem ho uhasila. prasák, herečka a často mě překvapuje, jak produktivní vlastně je. člověk by to do něj ani neřekl. nejen, že má nulový morální zásady, ale dokáže si to ospravedlnit tak, že to dává smysl. nevím přesně na co má talent, ale má ho. mám tě ráda, bratře.