Některá setkání jsou inspirující ... tou vzdálenou vzpomínkou :)

to víte... jednomu je dva dny osmnáct.. a neví co by :)

jakmile jsem to cítila a viděla, věděla jsem, že o něm musím napsat...

objevená v poznámkách.. myslím, že jsem tehdy měla co do činění se vzpomínkami...

pro celou tu dobu...

?!?

o pravdě nemůže být řeč, stačí jenom žít...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

život je tragikomedie...*

..uvnitř srdce, uvnitř myšlenek, uvnitř pochopení, uvnitř nás..."dál už mě netrap, blázne"....(opě příliš osobní)

občas přichází... ale jak ho řešit??

...týdeník s č. vydání 2...aneb jaké to je, když se nic neděje a přece se něco děje:)

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

čtyři "průhledovky" do pocitů po 19. narozeninách....ještě mě tam nahoře nechtějí...:) jsou to takové zachycené okamžiky...byla bych moc ráda za komentáře - ...na hodnocení nezáleží...

tajemná i bez záhad... :)

Možná proklínání, možná zoufalý řev :) kvalitu prosím omluvte, můj mozek už dlouho nebyl nucen literárně fungovat :)

Touhle básní končí něco moc významného... Končí jí mé Otazníky mládí...

noc je černobílá přikrývka iluzí...*

i ta může být cílem... a nebo nemít cíl...