|
jakmile jsem to cítila a viděla, věděla jsem, že o něm musím napsat...
 25.09.2008 6 1347(27) 0 |
.
něco v tom tichu je tma
a něco zas déšť
to jen předposlední světy
oči hlavám zavírají
mhouří okna - neusneš
A minuta stíhá čas
pod rukou poslední pohlazení
probdělé myšlenky v záchranných
kruzích
a oni
na boku, na břichu, na zádech
vydechují poslední spánek
pod ponurým jablkem
vstává první stolní stín
První pohnutí
nedokonalosti probouzení
jiné světy vždy
pohltí
A tak pod postelí
zbyde nám už jen
němé ráno
a jeden
Svět
.
.
.
.
.
.
něco v tom tichu je tma
a něco zas déšť
to jen předposlední světy
oči hlavám zavírají
mhouří okna - neusneš
A minuta stíhá čas
pod rukou poslední pohlazení
probdělé myšlenky v záchranných
kruzích
a oni
na boku, na břichu, na zádech
vydechují poslední spánek
pod ponurým jablkem
vstává první stolní stín
První pohnutí
nedokonalosti probouzení
jiné světy vždy
pohltí
A tak pod postelí
zbyde nám už jen
němé ráno
a jeden
Svět
.
.
.
.
.
.
26.09.2008 - 06:24jeden svět.... :)...... stačí? :) Asi jak komu, že :) ... nebo jak s kým??
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ospalé jablko : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : barevné naděje
Předchozí dílo autora : Jednou budeš velká...
