...týdeník s č. vydání 2...aneb jaké to je, když se nic neděje a přece se něco děje:)
![]() ![]() ![]() ![]() |
Nad ukazujícími prsty
už zbylo jen zelené nebe
/udivuje mě ta hrozivá tma/
A kolem dokola přechází
zadumaně pár omalovaných
cípkatých hvězd
/jakoby se tajně nechlubily/
„Evičko…“
V ruce poslední pomněnka,
co láká k vylisování páru vzpomínek
na dvou špičkách prstů
/hned jsou jen tak fuč…/
A přitom někde někdy někdo ví,
že každý má nárok na kousek srdce
a duše, co při krocích po prázdných ulicích
docela neslyšně klape
A přeci ještě nemůže být konec
všech těch přecitlivělých myšlenek
jedné malé básnířky
/prsty stydí se mluvit…/
…srdce je tentokrát bez slz
…a pocity jsou docela pozemské
„Ale kdo tedy dal všem těm smutným dětem křídla?“
už zbylo jen zelené nebe
/udivuje mě ta hrozivá tma/
A kolem dokola přechází
zadumaně pár omalovaných
cípkatých hvězd
/jakoby se tajně nechlubily/
„Evičko…“
V ruce poslední pomněnka,
co láká k vylisování páru vzpomínek
na dvou špičkách prstů
/hned jsou jen tak fuč…/
A přitom někde někdy někdo ví,
že každý má nárok na kousek srdce
a duše, co při krocích po prázdných ulicích
docela neslyšně klape
A přeci ještě nemůže být konec
všech těch přecitlivělých myšlenek
jedné malé básnířky
/prsty stydí se mluvit…/
…srdce je tentokrát bez slz
…a pocity jsou docela pozemské
„Ale kdo tedy dal všem těm smutným dětem křídla?“

i když mají křídla...nelétají...ale bude líp...úsmějí se...a poletí...poletí si omalovat tu svou hvězdu...na tmavé nebe...a bude už konečně víc světla...víc světla v lidských duších...
nádherná básnička...;)
nádherná básnička...;)

dám vědět;)...a ta tma..ta mě udivuje, udivuje mě, když se stmívá a všude je najednou tolik zelených světel...udivuje mě poslední dobou plno věcí...světélkujících i tamvých jako noc:)...

Teba udivuje tma, mňa zase ten zvláštny jas, ktorý si do tejto básne vložila... Hm, a keď zistíš odpoveď na tú poslednú otázku, daj vedieť, pretože ja tiež nad tým premýšľam... už dosť dlho...

Tak tahle je opravdu úžasná... chvílemi prázdno... a občas tam zableskne nějaká ta hvězdička... trochu světla... zafouká vánek a pohladí bolavý srdce ... a proto si ty křídla zasloužíš ;)

Evicko...
Je nadherna...ja vim..ze ti mluvi z duse...ty jsou...nejkrasnejsi...ale...nejsmutnejsi...
Je nadherna...ja vim..ze ti mluvi z duse...ty jsou...nejkrasnejsi...ale...nejsmutnejsi...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mezi prsty pusto a prázdno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pro pocit beze jména
Předchozí dílo autora : JEJÍ RÁNO
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
Singularis řekla o Severak :Programátor, obdivovatel veřejné dopravy. Mívá (pro mě) krásné, zajímavé a netradiční nápady. Nebojí se experimentů, občas vystavuje i záměrně nedopsaná díla. Dobře se mi čte.