objevená v poznámkách.. myslím, že jsem tehdy měla co do činění se vzpomínkami...

jen kdyby z toho někdy nešel takový strach:)

že bych línej byl? - kdo by uvěřil!

Zmatené jak veverka v parku...já to však asi chápu :-D

tak nějak zatím nevím, co si o ní myslet. znamená pro mě moc...

..uvnitř srdce, uvnitř myšlenek, uvnitř pochopení, uvnitř nás..."dál už mě netrap, blázne"....(opě příliš osobní)

občas přichází... ale jak ho řešit??

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

//////////////////

to víte... jednomu je dva dny osmnáct.. a neví co by :)

... Naprostej ,,plivanec" k mým nohám... Snad ani za sklopení zraku, abyste se na něj podívali, vám to nestojí... Tak... Proč to sem dávám, co?

a to něco uvnitř, co v nich je...a pro všechny, co nikdy nepochopí, aby se aspoň o to pokusili...

a tak, nemůže být pořád veselo..

je půlená. připadám si jako milióny stlačených kyslíkových bomb... a za chvíli... se rozprsknu do prostoru... nebo možná vysublimuju... nakonec zkondenzuju... jako Šírín

(rodice delaj chyby... jejich deti udelaj to samy.)

Konečně jedna ,,novinka" stará asi týden...no...no, je vidět, že jsem byla v tu dobu po flámu, ale i taková díla si zaslouží publikaci...

Ale budu já někdy velká ?!