Jsem tady, Bože. A kde jsi ty?
![]() ![]() ![]() ![]() |
Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!
![]() ![]() ![]() ![]() |
a přesto se tak urputně držíme svého JÁ ...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Špatná domluva.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Snůška rádobypoetických blábolů. Nic pro vyznavače jasných, jednoznačných a polopatických výkladů.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Na hraně jsou jen dvě možné cesty...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Přišla si pro útěchu.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Triolet(ABaAabAB):
Zadaná slova: loket harfa mlýn dílo hlas .
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Když snoubí se hloupost s exhibicionismem.
Když chlap je ješitnosti pln.
Omlouvám se všem pánům, kterých se takové chování netýká, ostatní prosím, ve svém i našem zájmu , buďte více pokorní a ohleduplní i k našich citům, děkuji
![]() ![]() ![]() ![]() |
Konvice šťastně zpívá,
voda vře jako divá
a v šálku káva čeká již,
že z Jihlavy je, dobře víš...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)