Včerejší noc jsem asi moc přemýšlela...nad smutným osudem některých žen, co znám...;(...Muži by jim měli stát po boku...ale nestojí...bohužel...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
...takhle to nepůjde dál...;( člověk si musí umět odpočinout...i od toho, co má moc rád...děkuji Vám pane Hrabě...Vy jste mě toho hodně naučil...* a taky děkuji všem za podporu...mám Vás ráda...*
![]() ![]() ![]() ![]() |
Bolest se rodí hluboko v srdci a zrdcadlí se v očích...přilétněte havrani...ať tu mou nikdo neuvidí... /spontální básnička...emoce si dělají co chtějí...ale naštěstí budou mít jen jepičí život/...*
![]() ![]() ![]() ![]() |
Pro ni..
![]() ![]() ![]() ![]() |
ve smutku psaná.. asi nesrozumitelná.. ale bolelo to:(
![]() ![]() ![]() ![]() |
Pocity ze sobotního dne...každé vzkříšení stojí kapku bolesti, když se duše vrací z očistce zpátky do svého těla...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
/"co budeš dělat po válce? Myslím - kromě toho, že budeš mou ženou?"/
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Jednou o půl třetí ráno...Člověk ani nemusí bejt opilej, aby si připadal takhle zvláštně...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Je důležité pochopit, že oheň pálí, a když prší, tak je hlína mokrá...
![]() ![]() ![]() ![]() |
V mé hlavě
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
mnozí lidé se mě ptají jak jsem přišel ke svým jizvám na zápěstí, napsal jsem toto vysvětlení. Pouze bych dodal k poslednímu "verši" - smutek někdy je a nezmizí :-(
![]() ![]() ![]() ![]() |
Básničku jsem napsal pro parte, když mi zemřela babička. Dnes by oslavila 78. narozeniny. Odkládám si ji sem jako památku.
![]() ![]() ![]() ![]() |
tohle mi hrajte
![]() ![]() ![]() ![]() |