Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

Na hraně jsou jen dvě možné cesty...

Jsem tady, Bože. A kde jsi ty?

Dnes trochu jinak. Co dodat? Snad jen: Kdo si hraje, nezlobí. ;-)

Napsáno na základě skutečných událostí. Abyste věděli, že můj nick nemá nic společného s čokoládou :).

Jen jedna taková pocitová...

a přesto se tak urputně držíme svého JÁ ...

Jedná se o prvotinu mého nového směru v psaní, s kterým experimentuji. V plánu jsou i další díla... Budu ráda za komentáře a hodnocení.

Nespěchat na ni, však ona má svůj čas... Nechce-li přijít dříve, dejte jí čas na zrání či na spánek ... ;-)

Jedná se o druhou báseň ze sbírky *Odhalena... nakonec*, kde zkouším nový směr v psaní. Budu ráda za komentáře. Děkuji.

Snůška rádobypoetických blábolů. Nic pro vyznavače jasných, jednoznačných a polopatických výkladů.

Když projde kolem vás a probudí ve vás vše - a vy to toužíte sdělit druhým - ale tu základní esenci vám nedá /správná slova/...... Alegorická báseň

Prostě jen takový výkřik...

Tak trochu o fotbale, tak trochu o kopačkách.