Výměna: Vyměním za lásku všechno co vlastním. (Ona o své lásce).

Posledné zbohom milovanému dedovi

Když mlčí ti nejbližší a vy nevíte proč. Je to jako na špičce útesu kdy se rozhodujete zda setrvat a počkat na vysvětlení (případné shození), nebo zda máte skočit rovnou ať už to nebolí.

Popišme to jako menší skoro tří týdenní depresi. Je napsaná už asi dva týdny zpátky, ale nějak nebyl čas ji sem dát ;)

... venované všetkým deťom sveta, ktoré o bezstarostnom detstve môžu iba snívať...

Asi by som ju nemala vôbec publikovať. Úprimne, nemám z toho dobrý pocit, ale keď už vznikla,prečítajte si, ako pokračuje moja životná telenovela... (teda, ak to niekoho vôbec zaujíma, samozrejme) Čoskoro ju stiahnem. Celkom určite. https://www.youtube.com/watch?v=2pwT2wiZsg0

Prostě někdy je člověku neveselo.

Jeden starší kousek. Tohle jsem napsala dva dny po Havlově smrti a vybavilo se mi, když jsem dnes četla, jak pokračuje plivání z Hradu na Peroutku. Asi není potřeba nijak aktualizovat, základní myšlenka je stejná a bohužel stále stejně platná.

Nedalo mi to, pro DP a pro ostatní. A hlavně pro ty, místo nichž teď svítí ta světýlka při silnicích. Za chvíli sedám do auta, pojedu kolem nich a budu na ně myslet, jsem v tomhle strašná.

Hrozně jednoduchá, navzdor svým předsevzetím jsem ji teď napsala a hned ji sem hodila. Napadla mě v souvislosti s jedním komentářem.