|
taková malá stížnost
 10.06.2016 12 1229(18) 0 |
Postel s nostalgickou tmou.
Svým vlastním vesmírem.
koutky úst se nepohnou.
Téměř dokonalé vakuum.
Sám se sebou a sobě sám.
Na dně sklenice od vína
dnes už nic nehledám.
A pravda je krutý dráb.
Jen nic tu se mnou leží.
Z popela nic nepovstane.
Na ničem jiném nezáleží.
Umučená touha po teplu.
V myšlenkách ustrnout.
Tichá samota a tichý nářek.
Mít tak koho obejmout.
Na své sny jsem teď sám.
Svým vlastním vesmírem.
koutky úst se nepohnou.
Téměř dokonalé vakuum.
Sám se sebou a sobě sám.
Na dně sklenice od vína
dnes už nic nehledám.
A pravda je krutý dráb.
Jen nic tu se mnou leží.
Z popela nic nepovstane.
Na ničem jiném nezáleží.
Umučená touha po teplu.
V myšlenkách ustrnout.
Tichá samota a tichý nářek.
Mít tak koho obejmout.
Na své sny jsem teď sám.
Ze sbírky: mozaika střípků života
27.06.2016 - 23:59Orionka: Chm... ani ne touha a teď už vůbec ne. Nemohl bych se do toho vrátit a ona taky ne. No, po včerejšku e konečně vše vyříkáno, uzavřeno a je to jen další popsaná (a dopsaná. Hlavně dopsaná) stránka v mém životě. Teď se k ní budu už jen vracet jako čtenář a ne jako spisovatel jestli rozumíš :)
12.06.2016 - 12:11Yana: Pár děl jsem od něj kdysi dávno tuším četl. Tu přezdívku znám a vím, že tu někdo takový byl, takže jsem od něj musel něco číst. Jde to všechno přes emoce. Perfektní způsob, jak na nich najít něco pozitivního. Děkuju a jsem rád, že se líbí.
12.06.2016 - 10:37něčím mi to básnění připomnělo Kakuzu, jestli jsi ho někdy četl, už se tu dlouho neobjevil, myslím že současné básnění ti sedí, je z něj cítit emoce, díky které ti to prostě píše
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
peřina, tma, touha, : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Všední krásy
Předchozí dílo autora : Vše a nic. Tedy slova.
