srpnová...

(I.N.) báseň je trošku staršího data (ale ne zase moc)... Věnováno tomu, který si ve virtuálním světě říká Sleeper, ale také všem těm, kteří nemohou - či nechtějí - přejít od slov k činům!

jsem prokletá??

*******

škoda slov na anotaci.....

(P.) pokračování předchozí ("Proč?") a i trochu s úsměvem.. však ztrácím "starou belu":-))

(P.) Napsáno asi před 14 dny, nyní už bez aktuálnosti, ale kdo ví, třeba obsah někoho osloví.....???

Co člověk skrývá, stejně jednou vypluje na povrch......

hořká miniatura

Mé bolestné (ač platonické) velké lásce ... i když poznání někdy bolí, vždy má svou hodnotu

Láska bolí.. Kdo zná lék?:'(

...měl křídla...jako ty;-)

Momentálně mám takovou náladu...a bude hůř... Obrázek jsem nakreslila dneska ve škole. A stejně určitě poznáte, kdo je autorem, pondělí nepondělí:-)

Jedna Hódně stará. E

Tak, a jelikož v poslední době mám tvůrčí krizi, tak sem dávám báseň, kterou jsem napsala před nějakým tím pátkem. Myslím, že název něco napoví o tom, kam ta báseň měla původně přijít, ale nakonec nepřišla...:o)

Motto: Netřeba dlouhých slov, když srdce jímá žal, vzpomínek vrší rov všemu, cos miloval... Padl na mne nějaký smutek a pročítaje svá stará dílka, padl jsem na tohle. Sice je situováno na konec léta, ale ty pocity beznaděje jsou úplně stejné...

Když si dva nerozumí...

Melancholické zamyšlení nad pomíjivostí lidských citů, které jsem kdysi napsal a nyní jsem je objevil, když jsem hledal cosi zcela jiného...