Ze sbírky: "Uvadlá květena"

Ze sbírky: "Andělské tváře" - tož tady už se najde i nějaká ta metafora, jedna z výjimek této sbírky.

z deky mi vylízal už jenom můj nos a oči, co připomínaly jarní přeháňky...další naděje spadla mi z nebe...a začalo jaro...

stará věc, nové rány, tzv. REALITY STING ! no radši bych se zeptala, CO jsem vlastně čekala? (výkřik, chci křičet...na něho!)

...všechno je proti mně...i moje vlastní pocity, moje sny a iluze, protože pořád je tam trocha naděje a vzpomínek na to, že jsem byla milovaná a zamilovaná...člověk by se mlátil do zdi...! (berte to spíš jako emocionální výkřik, protože uvnitř, uvnitř křičím...)

...

Už nestojím o hry s ukrytými esy v rukávu...už nestojím o promlčené lásky...chci jen opravdovost...jsem lehce paranoidní a duševně chorá...:-D tak promiňte...*

příliš hlučné ticho...pro jedno zklamaný srdce...

proč je to tak lehké, někomu ublížit....

... a pořád mi to nějak nejde

Offline ve světě virtuálních sítí /když monitory svítí a život jde dál.../ Jedna starší...

Ze sbírky: "Uvadlá květena"

jednou něco končí...a něco...končí, cítím to všude, nedokázala jsem se ubránit a nakonec přišlo zklamání, cítím se jako oklamaná malá holka, ale to asi každý, kdo miluje sám...(ještěže mám tuto zpovědnici, vaše oči a vaše empatie:)..děkuju

Ze sbírky: "Uvadlá květena"

Vážím si jí!

srdce nespoutej se mi obvazy od ran...che:D;)..každopádně nemá to být zklamání..ale taky nejde o optimistiku..takže...to je asi vše co bych vám k tomu chtěla říct...:)

včera/dneska rozjezdem domů, po dloooouhém holčičím popovídání s vínem a několika drobnými momenty, kdy se mi pozastavilo srdce

Ze sbírky: "Uvadlá květena"

Hra s city

Mít a nemít... Ztrácet a přitom nikdy nezískat...