Vážím si jí!
přidáno 02.08.2012
hodnoceno 11
čteno 1209(19)
posláno 0
Dávno už zemřelo
něco ve mně
a vůbec ne jemně

Jsem v propasti
plné bolesti
to vše z lásky k tobě

Můj nový přítel
má krásné ruce
a ještě krásnější žíly

Mé jizvy se ještě nezahojily
srdce stále naříká
mozek mu odporuje

Tělo pospíchá
stará láska se vzdaluje
a nová přibližuje

na okraj útesu
hranici propasti
jen jeden špatný krok

zlámeš si kosti
jinému srdce
tím zmaří se

Tvá poslední šance

ikonka sbírka Ze sbírky: Delirium
přidáno 04.01.2023 - 00:35
človiček: Je to past,ale ve správné kombinaci dvou lidí může dojít i ke světelnému efektu ;)
přidáno 04.01.2023 - 00:24
Sasanka: Je láska konspirace.?
přidáno 03.10.2022 - 17:01
Sasanka: Chápu! Taky tu někde mám jednu opravdu zoufalou, pak takové, kdy už jsem to zvládal s lehkým nadhledem, např. "Když život nedá se už žít, Duše s rozervanými křídly či Smutný klaun..."
Ale zpravidla už se snažím o veselejší tón nebo aspoň na konci vyjádřenou naději...:-D
přidáno 03.10.2022 - 16:29
shane: Je to deset let starý a byla jsem hodně zlomená a měla jsem strach ze vztahu. Co se týče zlata,tak to je jenom na konci duhy ;)
přidáno 03.10.2022 - 13:41
Sasanka: Pro začátek je dobré brát to jako příležitost, ale nelpět na tom jako na poslední šanci, nedávat najevo, že někoho musíš za každou cenu klofnout, přistupobat k tomu nenuceně, ne majetnicky, vychutnávat si hezké chvilky a nechovat se hned jako lovec. Ten druhý musí sám dospět k poznání, že je mu s tebou dobře, že nejsi zlatokopka a náladová osoba, toužící ho ovládat, ale prostě fajn holka do slunce i do nepohody. :-D
přidáno 03.10.2022 - 13:32
loner: Přece ta, po které už jiná nepřichází! Proto se i říká, že naděje umírá poslední, tedy až poté, co myvuž natáhli brka a zaklepali bačorama...;-)
přidáno 29.09.2022 - 22:12
Pěkné
přidáno 29.09.2022 - 22:10
Hodně se mi líbí ta "úspornost" ve vyjadřování. Mám dojem, že většina zde píšících je přesvědčena, že čím více slov, tím lepší báseň. Zde za mne trefa!
přidáno 03.10.2012 - 17:13
kmotrov: Ach díky :) Ano strachem začít znova,že ve výsledku bude jen další zničený život.Aby člověk zabránil neustálému ohlížení se,musí zkrátka jen zavřít oči a vykročit ;)
přidáno 02.10.2012 - 20:53
Proč tak málo komentářů! Je to skvělé!
Zklamání se mísí s touhou po životě, strachem...
Mezi dvěma vztahy, starý už není, ale ještě je v srdci, tělo pospíchá...
Je v něm místo pro nový?
Je to tanec na hraně útesu.
Bylo mi ublíženo, ublížím?
Je to silně autentické a to mám rád.
přidáno 02.09.2012 - 23:28
jj, tak vedet, ktera sance je posledni ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poslední šance : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Uštknutí
Předchozí dílo autora : Truchlení

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming