Po dlhšej dobe som zo svojím dielom spokojný. Dal som si s ním načas. Neviem koľko ľudí ho pochopí, lebo je na moje pomery dosť zakódované.
21.11.2009 11 1586(48) 0 |
08.09.2010 7 1035(15) 0 |
07.10.2009 6 1061(16) 0 |
Věnováno kamarádovi, který si v životě prožil "své"....
11.04.2010 13 1558(25) 0 |
17.10.2009 6 1329(27) 0 |
Nikdy jsem verše či něco podobného neskládala. Ale někdy je prostě chvilka kdy se něco píše samo.. pocity, předem se omlouvám za interpunkci a ostatní chyby.. Ještě v tom moc neumím chodit, no možná ani nebudu.. Ale chtěla jsem se o to podělit.Zjistit zda má někdy,někdo podobné pocity...
25.01.2011 6 1189(22) 0 |
jsi, ale nejsi tu...
21.08.2009 6 1371(19) 0 |
Jak to tak člověku bloudí hlavou v půl třetí ráno....
12.11.2012 12 1765(25) 0 |
o životě, lásce, smrti a nepochopení bez lásky, smrti a nepochopen
22.11.2009 12 1339(29) 0 |
...
17.10.2007 15 2083(36) 0 |
A kdo může za to
07.03.2011 4 1194(9) 0 |
Táto básnička sa zrodila asi o 00:30 keď som sa už snažil zaspať. Teta múza ma ale kopla, a tak som si to poznamenal aspoň do mobilu a teraz ráno som to sem hodil :)
02.10.2009 9 1421(30) 0 |
Raz som niekde počula, že čas je najspravodlivejší. NE SÚ HLA SÍM: TIME IS MY ENEMY!
12.03.2011 9 1460(31) 0 |
08.10.2009 5 1049(14) 0 |
Je tam velmi maskovaný odkaz na jeden seriál. Schválně jestli někdo uhodne na jaký. (I když moc šancí vám nedávám :-/)
10.01.2010 5 1551(21) 0 |
20.01.2010 4 1394(14) 0 |
1|2
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)