pocitovka

od určitý doby mívám strachy...dneska ráno jsem se s jedním takovým probudila

...byla jsem v Paříži

/ básně / ostatní / svět /

dneska se dožila stáří jednoho roku...

když vás trápí hladomory, války, massmédia, reklama, smrt a spousta nepodstatných věcí...

noční

true story

Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

Takový ten prazvláštní pocit, po němž následuje sevření žaludku a nutnost zabroukat si hloupoučkou melodii... Dneska mě zcela čekaně přepadnul, a tak jsem si mimo jiné vybavila i to, co jsem napsala v loni v dubnu.

hráááb...už to Fičí...zkouškové mě nadopovalo a teď mě ničí:D

... takovej blábol... doufám, že mě nikdo nebude chtít ukamenovat za to :o)

nemám slušnější verzi

prostě tak. nevesele. zklamání je silný pocit, který vás ochromí když to nejmíň čekáte

...

napsáno v čajovně, 1.7.´08?.

...