vytvoreno pro DEN SESAZENI

a na který jsem se dívala při psaní téhle povídky. To stačí, nemám ráda oficiálně určený ,,měsíc lásky". Místo toho nám:-* (všem) radši přeju, abychom byli šťastní a měli se rádi pořád..půjde to? :o) Číst mezi řádky povoleno, za předpokladu, že to umíte... jinak radši ne!!! Kritiku beru, nic není bez překážek / víme svoje/...chci zpátky múzu..:-D

... pro pár lidí... kteří se tam snad najdou...

Něco staršího..někdy z tohohle roku..kdy přesnějc, to vám nepovim..a stejně je to asi jedno..

28.4.2008 ... tak zase jednu novou ...

Další z prací do školy, tentokrát na téma: Není nám milé, co musíme. Co nesmíme, více nás láká.

i když sluníčko nesvítí.. tak.. já ho cítím :) .. a.. asi jsem někde jinde, než všichni ostatní.. připadám si jako jediná, která má dobrou náladu /alespoň vnitřně/.. stejně.. jednou zvládnem všechno co jsme kdy chtěli /teď se na to fakt cejtim:)/ ;)

Kniha Reportáž psaná na oprátce mne nenechala chladným. Báseň, jako poklona odvaze, kterou Fučík prokázal.

For M.

Jen takové momentální rozpoložení duše, když je ten lásky čas, jenom doufám, že neuvidim nikoho pod rozkvetlou třešní...

- - -

nevyznám se v sobě........

- - -