|
Jak to tak člověku bloudí hlavou v půl třetí ráno....
|
|
Objevená v šuplíku, asi bude staršího data.
|
|
Kvůli mně se nidky nechtěl prát, proč kvůli ní ano? proč ji chce milovat? proč ne mě?:(
|
|
Jsou věci, které nás mohou míjet. Naše sny, láska, štěstí... Ale co nás nemine, jsou kapky deště... /anglicky + volný překlad/.
|
|
Napsáno v březnu a je zde vidět posun s předchozí básní.
|
|
aneb snažím se nebrečet.... Pro všechny, kterým není zrovna dvakrát fajn... i pro ty ostatní... aby si vážili svého štěstí
|
|
... stal jsem se na chvíli stromem ... na chvíli?
|
|
... vzpomínka na krásný letní podvečer
|
|
Starší "hra se slovy"
|
|
Člověk nesmí nikoho odsoudit, jehož vina není bezpodmínečně prokázána. (Friedrich von Spee)
|
|
Tak tohle je moje oblíbená...jestli se tak dá vůbec mluvit o vlastním výtvoru.
Mám k tomu osobní vztah:-)
|
|
po prednasce o aids a hiv od cloveka,kterej se nakazil pred dvaceti lety a jedinej z cr z ty doby zatim zije... nejsilnejsi pribeh a clovek... nemam slov...
|
|
Přicházejí v období kolem osmi, deseti let. Dobře si na ně vzpomínám, také mi bušily do spánků a táhly mě na dno propasti. Padala jsem pod jejich tíhou hloub a hloub do závratě, ze které se až točila hlava. Každý se s těmi otázkami musí vypořádat sám v sobě, zmuchlat tu zmatenou úzkost do malé černé kuličky a zakopat až na dno své mysli. Tam předaleko, kamsi až pod práh dveří, které ještě dlouho nechce otevírat.
|
|
Ondřejovi...
|
|
O ztrátě matky, hřbitovním listí, šílenství, žalu ... a nelegální exhumaci.
|
|
Žiju vlastně docela vtipný život, když se tak na to podívám.
|
|
|
|
všesměrný tok myšlenek. (vřele doporučuji nečíst)
|
|
Musím se s vámi podělit o to, co se mi stalo, i když z důvodů dodržení soukromí budu nucena vynechat některé detaily. Zaručuji vám, že se budete bavit, možná se i rozbrečíte smíchy jako ten můj a pak i já... Příjemnou zábavu.... Já se stále nedokážu zbavit toho pocitu trapnosti.... :D
|

