Do nového roku 2018 přeji všem psancům jen to nej* a třeba k dobré náladě přispěje i tento svižný popěvek. A když se náhodou něco nepodaří, řekněte si jako ten anglický generál: Bitva je sice prohrána, ale stále je čas vyhrát jinou!

Nevím proč. možná prostě proto, že chci. http://www.youtube.com/watch?v=R1Cy78pCn9Y

Prosím o shovívavost.Je to jedna z mích úplně prvních,snad se bude alespoň maličko líbit.

Pro pobavení :D :-)

Teda no předem se onmlouvám protože neumím moc pravopis...a no neudělala jsem uvozovky když někdo mluví:((

Tak,a už by to chtělo pauzu,se mi zdá..:-)

...jsem šťastná...

Matematika je nekonečná inspirace. I když matikář by mi to asi otloukl o hlavu. Jsou lidé, se kterými jsem rovnoběžka, i když bych si možná přála být něčím jiným. Tak třeba v tom nebi......

Ubíjí ji ten obyčejný, ukázněný život, a přece ho má docela ráda, to pohodlí jistoty ze známého, neměnného. Stačí ale jeden okamžik a octne se na klouzačce událostí bez šance zabrzdit či změnit směr. A v tom okamžiku začíná tahle povídka. Z počátku lehkomyslná a povrchní, časem přinášející vážnější téma a temnější atmosféru. Nestojí na logice, i když se o to pokouší, spíš přináší nálady a pocity. Doufám, že se vám bude líbit.

Konečně jsem se dostala ke scanneru.

... Jenže co?!

..výkřik...

Jednou takhle okolo páté ráno...

Sonet.

Napsáno jednoho srpnového odpoledne roztřesenou rukou a slzou pod okrajem ze strachu, že na moje dveře nikdy nezaklepe. Zaklepala. Ano, byla jsem doma. Jen jsem nestihla uklidit..

Pro příznivce rýmované poezie.