|
Tak,a už by to chtělo pauzu,se mi zdá..:-)
 30.09.2012 7 1202(15) 0 |
Kam kráčím věčný pěšák,co mě stále volá,
jakým neklidem mě sudičky obloudily?
Sotva jednu horu zdolám,
už mi jinou přisoudily.
Osamělý chodec jde krajinou tiše,
a vidí to,co nikdo jiný,
každým krokem do ní osud píše,
a neděsí ho noční stíny.
Země usnula a tulák hlídá její sen,
tichý poutník tu není hostem cizím,
netopýr pískne svůj pozdrav jen,
a v hlubině noci někam zas zmizí.
Umět se dívat očima vesmíru,
rozumět tichému šepotu hvězd?
Můžou jen čistí jako list papíru,
ti,jímž je dáno zbloudilé vést.
Na starém rozcestí jsem ho potkal,
tam kde staletí dub drží stráž,
jako by si tam na mě tenkrát počkal,
a pak mi řekl- tak tady mě máš..
Vzpomeń na zemi dávných dob,
na lásku, kterou ani smrt nezlomila,
nikdy ji nespoutal studený hrob,
nikdy se před časem nesklonila.
Všechny tvé slzy pro ni prolité,
byly živou vodou v pustině věků,
a vždy znovu a znovu rozvité,
změní se v zahradu ticha a vděku.
A její tíha ti zlomila křídla,
přesto jsi se za ní vlekl dál,
jen aby jsi znovu pil z toho zřídla,
co hledá každý- ty, i král..
Život, ten šašek mnoha tváří,
vesele křepčí na špičce jehly,
těžko mu věřit,starému lháři,
tvé prosby zoufalé nikdy s ním nehly.
Od úsvitu času kráčíte spolu,
ty a tvá duše znavená,
stoupáte vzhůru,zas padáte dolů,
a nevíte co to všechno znamená..
Už dávno neznáte cíl své poutě,
a teď přišel čas,rozhlédnout se kolem,
nechat tuláckou hůl stát v koutě,
nebýt už dál ve větru stvolem.
Neúprosný jako kat je ten hlas,
ty slova jsou oheń a bolestí čistí,
tak rád bych ho přesto zaslechl zas,
však slyším jen vítr,jak tancuje v listí.
Až se náš dech s větrem rozletí,
až opustí radostně vězení těla,
rozetne pouta,to odvěké prokletí,
pak vydá se vstříc volnosti,
jak z kuše ta letící střela..
jakým neklidem mě sudičky obloudily?
Sotva jednu horu zdolám,
už mi jinou přisoudily.
Osamělý chodec jde krajinou tiše,
a vidí to,co nikdo jiný,
každým krokem do ní osud píše,
a neděsí ho noční stíny.
Země usnula a tulák hlídá její sen,
tichý poutník tu není hostem cizím,
netopýr pískne svůj pozdrav jen,
a v hlubině noci někam zas zmizí.
Umět se dívat očima vesmíru,
rozumět tichému šepotu hvězd?
Můžou jen čistí jako list papíru,
ti,jímž je dáno zbloudilé vést.
Na starém rozcestí jsem ho potkal,
tam kde staletí dub drží stráž,
jako by si tam na mě tenkrát počkal,
a pak mi řekl- tak tady mě máš..
Vzpomeń na zemi dávných dob,
na lásku, kterou ani smrt nezlomila,
nikdy ji nespoutal studený hrob,
nikdy se před časem nesklonila.
Všechny tvé slzy pro ni prolité,
byly živou vodou v pustině věků,
a vždy znovu a znovu rozvité,
změní se v zahradu ticha a vděku.
A její tíha ti zlomila křídla,
přesto jsi se za ní vlekl dál,
jen aby jsi znovu pil z toho zřídla,
co hledá každý- ty, i král..
Život, ten šašek mnoha tváří,
vesele křepčí na špičce jehly,
těžko mu věřit,starému lháři,
tvé prosby zoufalé nikdy s ním nehly.
Od úsvitu času kráčíte spolu,
ty a tvá duše znavená,
stoupáte vzhůru,zas padáte dolů,
a nevíte co to všechno znamená..
Už dávno neznáte cíl své poutě,
a teď přišel čas,rozhlédnout se kolem,
nechat tuláckou hůl stát v koutě,
nebýt už dál ve větru stvolem.
Neúprosný jako kat je ten hlas,
ty slova jsou oheń a bolestí čistí,
tak rád bych ho přesto zaslechl zas,
však slyším jen vítr,jak tancuje v listí.
Až se náš dech s větrem rozletí,
až opustí radostně vězení těla,
rozetne pouta,to odvěké prokletí,
pak vydá se vstříc volnosti,
jak z kuše ta letící střela..
Ze sbírky: TANEČNÍK ŽIVOT
30.09.2012 - 18:41traken: taron: Díky..tak se mi občas začnou ty slova příběhu objevovat v hlavě-aniž bych chtěl-nebo nechtěl..:-) Vím já..?:-)
30.09.2012 - 15:52nádherná...taky mi nějaká taková podobná rozdělaná leží v šublíku..ale jak říkám neni dodělaná zato tahle je skvostná a dokonalá..:D
30.09.2012 - 13:54GULI: Četla jsem si ji nahlas, krásná...nádherná ...jen , já mám pracovat na zahrádce a rýt a chystat na zimu a místo toho čtu básně ...jsem blázen ...už ale opravdu :)))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
POUTNÍK.. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : VĚČNÍ MILENCI
Předchozí dílo autora : TENKRÁT
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Máta řekla o Amelie M. :Fascinuje mě její humor a nadhled, do kterého dokáže zabalit životní moudrost a když je potřeba, okořenit ho i špetkou hořkosti. Umí mě rozesmát i rozplakat a to se povede málokomu. Krom toho je nesmírně milá čtenářka a velká podpora. Díky!
