ne-e, skončila jsem u lítek...
ale co, literární server je literární server a jsme amatéři, třeba je někdo, komu tenhle stil vyhovuje a třeba i líbí...
jen ohledně rad: začala bych básně zkracovat a zužovat...

visoké stromy...opravdu, hned ve druhém řádku?

nejvišší čas...ano, už je opravdu nejvYšší čas přestat svá díla vystavovat, protože pokud by si z tebe vzal někdo příklad, považoval bych to částečně za můj neúspěch ohledně poslání tohoto amatérského literárního serveru (vážně začínám uvažovat o pročištění a přidělování přístupu na základě pozvánek a vstupního testu skládajícího se z ukázek alespoň dvou děl)

skutečně...je to ZOUFALSTVÍ

Přečetl jsem to celé.

Zdenku, máš neuvěřitelný talent, psát měkké i tam, kde má být tvrdé a naopak. Ale na tohle jsi už hluchý a já to moc dobře vím, proto ti raději setřu obsah. Aby se ti taky jednou dostalo konstruktivní kritiky, která by se nazaobírala jen čistě tou šlupkou - formou, ale taky obsahem tvých básnických veleděl a abych tak řekl, poskytla ti jakousi sondu do tvého vlastního tvůrčího ducha. Tedy slyš:
Tvá báseň nám (respektive mně samotnému, neboť pochybuji, že se tu objeví více komentářů) poskytla zajímavé téma. Totiž okamžik, kdy muž ztrácí pevnou půdu svého soužití s ženou pod nohama. Ba co více!! - naskytl se zde pohled do prázdného domu, který měl býti přece naplněn přítomností božské bytosti opačného pohlaví! Ta zrada! Ta chyba v systému a ten nekonečný údiv a zklamání nad tím vším! Jak veliká, leč tragická chvíle!
Želbohu kladu si nutně nezbytnou otázku, zda jsi tento motiv pojal šťastně. Líčením okolní přírody, která nemá žádnou souvislost s příběhem, snad jen navozuje studeno-vlažno-teplou-okluzní atmosféru, jakož také líčením aktuální sebereflexe v každé větě, zbytečně odbíháš od toho hlavního k něčemu ne příliš podstatnému - totiž k hlavní postavě. Tato báseň přece není o tom muži, co se potí a je mu hyc, ale má naprosto nepřirozeně ještě chuť na horké kafe, nýbrž ústředním bodem programu tohoto díla je TEN TRAGICKÝ OKAMŽIK. Okamžik prozření z vlastního omylu. Okamžik osamocení a duševní prázdnoty. Obávám se, že zbytečnou rozvláčností se tento aspekt básně vytratil do ztracena. Šlo by to napsat ne v jedenácti slokách, ani v osmi. Stačily by tři. A jediné oko čtenářovo by nezůstalo suché.

Jsem zvědav, bude-li míti tento komentář odezvu. Pokaždé když tě čtu a všimnu si té číslovky za tvým nickem, pojme mě takový dobrý pocit, že jednou budu opravdu velmi velmi slavným básníkem.

já nikdy oc nebyl na vylejvání srdce,ale báseň je hezká

I námořník snad časem ve své zatrpklosti poleví,
když na obzoru vzdáleném se nový ostrov objeví.

Vždyť tak, jak každého rána nad obzor slunce stále vychází,
tak i člověk na své pouti nové lásky nachází.

Hodně štěstí na Tvé plavbě, námořníku!

Nevím co jsi napsat chtěla,Veroniko neznám tě,a nevím komu jsi ten meil psala.Byl však pěkný,a to já uznávám,ozvi se na odpověďi pro tebe,náladu mám.Zdeněk 39.

Fakt si myslíš,že ukňouraný jsem,to pravde není,to možná tak v básních zní.Nadarmo se má sbírka nemenuje,BÁSNĚ CO NAPSAL SÁM ŽIVOT,prosím věř mi,já na tom néjsem tak zle,ale život rád mám,proto o životě básně píši a posílám.Jsem jiný jak si myslíš,ale takový život je,možná si myslíš,že zle mi je,ale to pravda není,prostě poesie,ze života je mé potěšení.Vím,i zlé chvile jsou,ale naše srdce i když neradi to unesou.Jen na chvíli tu žijem,pak odejdem,neštěkne po nás ani pes,nevím co bude zítra,ale spokojeně žiji dnes.
Měj se,rád jsem tvůj meil přečetl,když budeš mít náladu opět napiš,bubu čekat,básně co píši věř jsou se života.Pááá.Zdeněk 39.

v životě bych tě už nečetla, ale "zaujal" mě tvůj koment,/a propo, báseň opravdu číst nehodlám/, jak si ZASE JEN STĚŽUJEŠ ! i v tom poděkování je stížnost, ty jsi tak ukňouranej mužskej, že to je nechutný !

Děkuji ti za zatím první komentář,zřejmně jsi rozchod zažila,a tak mé básni rozumíš,děkuji a měj se líp jak já,Pá Zdeněk 39

no jo, rozchody bolí

vemte to někdo za mě.

to bych do tebe neřekl Homére :D ten čuráček je gradiozně famózní :D

siggi,něco na tom je,děkuji za to mori.Čau.Z.39

Ahoj Zdenku...nebudu se do Tebe nabourávat, i když by sis to za svůj první comment asi zasloužil ale - má zásada je "Slušnost především". Ale - je tu další "Ale" - taky něco přidám - chci říct, omluv Homéra za toho "čuráčka" - on občas neví, co kecá (tím ve vší slušnosti mr. Homére). Myslím si, že s těmi mladými máš částečně pravdu - znám fakt hodně takovejch, co myslí jen na to, jak se vožrat či zhulit, eventuelně koho vojet. Ale - jsou tu i vyjímky, jen jde o to je najít - všichni nejsou stejní!!! Je mi jedno, jestli mi to věříš, ale já jsem abstinent, v životě jsem se nevožral (a jsem na to pyšnej), s nikým jsem nespal, a rodiče mě dali akorát, troufám si říct, dobrý vychování, a jsem jim za to vděčnej!!
Teď k Tvé básni (nebo spíš básním) - co si budeme říkat, je to hrůza. Zkus to psát tak, že buď se to rýmuje úplně, nebo se to nerýmuje vůbec a né něco mezi tím. Tvé básně čtu, ale vážně se rozmýšlím, že přestanu...ale aspoň máš svůj styl. Toť vše.

Prý sneseš trochu kritiky, tak dobře. Básnička mi nejdřív přišla taková lehce naivní a melancholická (na tom samozřejmě není nic špatného). Chyby - My hrozně bije do očí, rým rozhodni - naději teda moc nezní.

A jinak mám otázečku. Nebylo by lepší, to co chceš říct, vyjádřit pouze pomocí díla a nepřidávat podobné komentáře? A pokud ta báseň měla bejt akorát zakuklená kritika mladé společnosti, tak to bylo opravdu hoodně zakuklený :)

Gabkin to krásně zakončil... děti a vztah k poezii.

škoda, že o dílo už tady nejde a bylo by marné ho tady podrobovat kritice, protože až to tady Zdenek39 smaže, zmizí s tím i ty květnaté (jak jen je čeština bohatá!) nadávky.

Nu. Nesnáším, když někdo spustí tu odrhávačku o tom, kolik si vytrpěl za totáče. DOBŘE MU TAK.

tak dnes prvně mně tady sedí kategorie.... kde to vře. První dvě dílka dneska jsem pročetl, u prvního si řekl, tomu nerozumíš, je to myšlení mladých. U druhého se pobavil dílkem a pak i pousmál nad komenty, jak osobní názory na dílko považují pisatelé za poučení a řekl si - jsi na serveru mládeže nemontuj se do nich. A u třetího - výše uvedeného si pomyslel... zase to zajetí rýmů, alespoň vidíš (jako já) jak je to hrozný, co děláš ty. Pak jsem se podivil komentu autora a po svém si vysvětlil, že dostal pár vzkazíků ne zrovna v rukavičkách a neunesl to. Početl výše a dodal a mládí taky nezklamalo a nechalo se unést.
Při oslovení čuráčku si pomyslel, tohle je na admina, tady už jde slušnost stranou, a ona tykačka vole-vole o koment výše.
No chlapci! To musí holka ukázat že jde i slušně vyjádřit své pocity,
i když negativní.
Tady máte skvělou ukázku tvůrčího prostředí -u nás na Psancích-
A při představě, že sem začnou psát i třeba moje děcka.... si tedy opravdu kladu otázku - jaký tady získají vztah k poezii.

Zdenku, obsah básně je fajn, vyjadřuje pocity. Dobrý. Ale ta korektura je na místě. Hele, já jsem disgrafik. Taky dělám chyby. Leč ve škole jsme se to učili všichni. Tak si to hold po sobě přečtu, word mi sám dá najevo, že jsem to někde podělal a když si nejsem jistej, tak si to pravidlo vyhledám. Není to zas tak těžký.

A ještě něco. Smrt je Mori ne Mory

Člověče dost depesivní. Ale ty chyby jsou ještě depresivnější.
Sinavou, ne sínavou
Hlava bolí, ne bolý
Prosbu ne prozsbu
Slzy, ne slze
Se mi už nevzbudíš, ne se my už nevzbudíš

Jinak dost velká citovka. jen ty chyby to strašně degradují.