ATLANTIK

Nad hlavou,mi vítr zpívá,moji loď pohání,
vyplul jsem za noci,teď už je svítání.
Metrové vlny,s moji lodi vratkou házejí,
myslel jsem si,že Atlantik,přepluji snadněji.

Rozešel jsem se s dívkou,kterou jsem miloval,
lásku naši,léta jsem si jinak maloval.
Měl jsem ji rád,ona dobře to ví,
bolest však byla veliká,snad Atlantik odpoví.

Dnes nevěřím,v lásce nevěra je zlá,
alo co už,láska mi dlouho nic neřiká.
Taková krásná byla,dnes rok tomu co uvadla,
Atlantik jsem vyměnil,za všechny lásky,všechna zrcadla.

Néní už,co na pevnině by mě drželo,
roky to jsou,co neobjímám žádné dívčí tělo.
Přitom tak rád,bych tu nějakou dívku objímal,
tak rád bych každé ráno,stále nějakou líbal.

Však nechtěla mě žádná znát,v samotě uvězněn,
s oceánem jsem se zžil,abych klid měl.
Tak jak Atlantik,dnes tolik mě očaroval,
snad tolik,jsem ještě nikdy,žádnou dívku nemiloval.