je to naprosto nádherné... a ten konec... koruna ... ach=)

Jsem ráda, že aspoň někdo takový vzkaz zná...;) děkuju *

Takový vzkaz znám, také o něm píšu...:o) A Tvoje báseň - prostě báseň...

dobrý nápad:)...

to nevím...jsme různí že? :-)...asi příště napíšu na zamlžené sklo..."pozor, šlapeš po hvězdách"...třeba se někdo podívá pod nohy...a uvidí...;)

myslím, že většině lidí by to líto nebylo... :(

možná taky dobře...;) aspoň jim to nepřijde líto...mají jiné starosti...*

spousty lidí... ale ty neví, že šlapou po hvězdách ;)...

Víš kolik lidí po nic denně šlape...ani o tom neví...;) přitom se na té podlaze tak krásně třpytí...*

Ani se nedivím, že ti tvoje kolegyně dovolí po sobě šlapat... ;)...

první strofa je prostě skvělá... potom se to tak různě klikatí... možná by to chtělo něco proškrtat (i když vím, jak je to těžký;))

ano, tohle je ono:)

No... řekla bych trochu slabší... místy trochu zaprášené fráze... umíš daleko líp;)

tohle se mi strašně líbí:) asi jsem dneska narazila na skvost...

:)...červ = bílkovina...to taky potřebuješ k životu...
nicméně ano...lidé...výteční lidé...ti nejlepší z nás se nechávají dobrovolně ušlapávat...možná právě proto, že jsou nejlepší?...nevím...jdu si dát dort:)

tenhle obrázek je jeden z mých neoblíbenějích:)...mimochodem...taky ráda líbám sklo:)

Jsem ti ho myslím už někdy posílala, nakonec jsem uznala, že báseň posouvá někam jinam než jsem chtěla...tak jsem tu fotku vymazala...;)

teda... ani ten obrázek mi tady nenecháš na podívání...:-)

Moc pěkná, děvče. Povedla se.

Dílo, co pohltí a dostane člověka do teskné nálady podzimní v prvém sněhu a jeho tání.