...Mše v prázdné ulici...

padají vločky...je mi chladno...vracejí se mi vzpomínky na malé velké chvíle, které se už nebudou nikdy...opakovat...*

Severka

13.11.2007

básně/láska

1741(28)

*
Kráčíme ulicí bez domů
ukryti do mlžných závojů
sdílíme svou budoucí samotu
v odlescích vitráží

přiznáváme svá jména
náhodným svědkům,
kteří bez vysvětlení
naše dlaně proplétají

v porcelánovém stisku
cítím nepravidelnost našich tepů
a bojím se každé promodralé vločky
/její tíhy…/

při mši v prázdné ulici
která je poslední obdobou flámů

byl slyšet vdech varhaníků
když noc ztrhala struny
z průsvitných vlasů

tak se se mnou zakývej
/už naposled/
do rytmu času

než podaří se zvonům
roztřást celé nebe,
aby zasypalo
šlépěje,

vyznačující
křehké půdorysy
mileneckých chrámů
*

Komentáře (11)

07.11.2014 - 21:54

Amelie M.

nádherná..

16.12.2007 - 18:05

shane

Také občas upadám do takových tesklivých úvah, ale nedělá mi to moc dobře. Raději se to honem snažím zlehčit, obrátit v žert, ač mi třeba moc do smíchu není...Tvé ponuré vize jsou nezvyklé pro dívku mladou jako Ty! Potřebuješ více důvodů k smíchu! To je to pravé koření života pro mladou a půvabnou dívku...

08.12.2007 - 11:19

Actafool

vážně nádhera..

27.11.2007 - 22:09

Jan Urban

Dílo, co pohltí a dostane člověka do teskné nálady podzimní v prvém sněhu a jeho tání.

25.11.2007 - 18:06

Psavec

Líbí, děvče.

16.11.2007 - 22:39

Amálka z Montmartru

krásná. prostě umíš=)