štiler: Ta forma je záměr, tak nějak.

po čtyrech verších
motáme se ven
kdo přes kecy se vyšvih
půjde do hoven

kdo se utrápí
stejně bude sám
slova děsivý
vám se vyznávám

leebee

trochu mi to připomíná takový ten umělečtější slam, ale moc pocitu z toho nemám.

Zajímavý experiment. Úplně ji slyším, je taková zvulomalebná, rezonuje, líbí se mi ty ozvěny. Něco silného v ní je..

taky

tak to psala velká bolest...... hodně zajímavá

tak moc ti rozumím až z toho mrazí... člověku někdy trvá příliš dlouho než konečně pochopí

zaujalo

Musím se přiznat, že ji čtu už poněkolikáté. Ale nějak jsem doteď neměl na to cokoli k ní napsat. Až mě děsí, jak tomu rozumím. Každopádně si ji budu dlouho pamatovat...

Vyvolává to ve mně pocit zvrácenýho škodolibýho veselí. Ukládám.

Miniatury/láska... skvělý zařazení:-D mléčný dráhy jsou geniální.

Parádní Andersen...

Působivě napsáno a to tak, že jsem se při čtení zapomněl i nadechnout. Zajímalo by mě, jak hrdinka příběhu (vím, zní to divně...), vnímá ty svítící dinosaury. Těžko říct, možná to tam někde mezi řádky je a já to nerozklíčoval ale to nevadí. I tak je to jedna z nejlepších povídek, na kterou jsem tu narazil. Taková, na kterou člověk jen tak nezapomene. Díky za to, že jsem mohl číst.

Život jde dál a my musíme jít s ním. A hledání štestí v něm je nekončící boj. Ale ne jen se světem, ale i sami se sebou.
Hezké zamyšlení. Zajímavé.

Vcelku zajímavá.

Parodie na dnešní dobu, kdy spousta mladých zná jen jediný způsob, jak vyrazit mezi lidi: Připojit se k nettu a hledat podobně znuděné či plaché nešťastníky...Spousta virtuálních lží, které zaměňují za lásku, kryti anonymitou...:-(

Líbí se mi, hezké metafory a obrazy:)

Tvý doteky studí jak Andersen je jedno z nejlepších přirovnání, jaké jsem za hodně dlouhou dobu slyšela. A stejně hodně se mě dotýká začátek poslední strofy.

Moc pěkné...