1., 3., 5. strofa jsou fajn :-) Slovo "vzul" neznam ;-) Kdyby se ta báseň doladila, byla by pěkná. Má pěkné momenty :-)

Božské! :D

Moc pěkná poezie. Někde možná trochu ohrané rýmy i obrazy, ale jako celek je to vážně hezké, až se to vše vytčené zde dá naopak považovat za plus. Někdo to zkrátka umí, aby to nevyznělo jako klišé ...

Shane, moc hezké :-))

Čas, kdy se ještě nechceš loučit se sny,
ptáčkové v hnízdech vstávají však zas
a písní něžnou chválí krásu Vesny,
přichází ráno, kouzelný to čas!

Na lístcích ještě svítí kapky rosy,
vánek si tiše píská ve větvích,
s úsměvem probouzí Tě úsvit bosý
i píseň kosí hned je samý smích...

Tak protáhni si lehce svoje tělo,
(pružně jak kočka z lože vyskoč již!)
i když by ještě dolíhnout se chtělo,
povinnost volá, jak i sama víš...
:-)))

Jj, líbí se mi to! Je to takové něžnounké a inspirativní!
Přeji Ti "Dobré a ještě lepší jitro!" (Jako kdysi František Nepil ve svých rozhlasových raníčcích...):-D

Představ si, zatím vnitřním zrakem,
jaký život chceš jednou žít,
v němž smutky své brát budeš hákem
a jenom slunce v duši mít!

Zaplň srdce budoucí láskou,
květiny zahrň do svých snů,
usmívej se a budeš kráskou,
pro kterou každý muž chce žít!

Co bylo, už je minulostí,
tou moudrý člověk nežije,
čti správně v knize přítomnosti,
ať budoucnost se rozvije...
:-)))

P.S.

I když dnešek i hořce chutná,
zítra již sladký bude zas,
víra ve štěstí, ta je nutná,
pak touhou zavoní Tvůj čas...
:-D

Nebásník:
Vidím, že i v tobě se skrývá
dušička hodně přemýšlivá,
nejen láskou živ člověk je,
ale i tím, s čím bojuje!
:-)

Ještě mne k sobě přitiskni,
chci dýchat vůni štěstí,
chvíli jen ať má duše sní,
naposled snad smím kvésti...

Ještě tu hořím plamenem,
co spaluje nás oba,
já Tebe skrývám v srdci svém,
krásná to Lásky doba...
:-)

Ač ještě trochu mrholí,
Slunce již usmívá se,
co bylo, jednou přebolí,
dnes svět již hezčí zdá se.

Tak zkus se zase usmívat,
smích každé tváři sluší,
smíška má Osud více rád,
a smích hřeje i v duši!

Neroň víc slzy krvavé,
pod úsměvem skryj rány,
ať smutek navždy uplave
v daleké oceány...

Buď duše Tvá jak lampion,
byť s dortovou jen svíčkou,
pak rád zas políbí Tě On
a nejen pod třešničkou...
:-)

Líbí se mi to Tvé optimistické odhodlání, i když veršíky naznačují, že Tvůj život třeba není vždy procházka růžovou zahradou...Ale čí je? :-)))

velmi pěkné :)

shane: Tvá báseň k duši mé potichu promlouvá,
krásná a spanilá, jak andělský chór.
Pochvala srdce se právě teď dotýká,
děkuji velice, vážím si mnoho,
vyznamenání toho.

Nemůžeš zastínit Nebásníka,
který své první básně teď skládá.
Velice si cením pochvaly BÁSNÍKA,
verše tvé mám moc ráda.

Ulicí kráčíš v zadumání,
ve větru vlas se třepetá,
co skrývá noc, ty nemáš zdání,
minulost v mysli rozkvétá...

Vzpomínky na to, co jsi četla,
zaslechla, film cos viděla,
ryk bojů poblíže bran Pekla,
kdy chví se duše omšelá...

Mysl se z minulosti vrací,
hodiny věže odbíjí
čas, kdy se v hnízdech budí ptáci,
jitro má z růží košili...

Miluješ rána plná ticha,
kdy noc se se dnem střídá zas,
člověk okouzlen sotva dýchá,
přál by si zastavit teď čas...

*****************************
Jak píše Zamila,
cos v sobě skrýváš asi,
obraznost spanilá
a letmý dotek krásy,

ještě to uzrát nech,
rozmlouvej s klávesami
(než zklidní se tvůj dech!),
pak verše přijdou samy...
:-)














(až sklidní se tvůj dech)

Gerslik: Nevím co říct. Děkuji. Nejsem básník, ale těší mě, že se líbila.

Nejlepší básnička, kterou jsem si do teď přečetla :) Máš můj obdiv

Něco v Tobě je, jen tu reprodukci ještě dopilovat ... Ale hezké pasáže :-)

je to tak, ale niekedy je ťažké rozsvietiť ten lampión v sebe

Pekne opísaný zážitok.