Nezvládla jsem dočíst to do konce, ale už teď mohu říci, že je to zajímavé a určitě se k Tvému dílu vrátím.
Píšeš, že Tě k takovým příběhům inspirují Tvé sny. Musíš mít zajímavé a neobyčejné sny, až trochu toužím si je prozkoumat vedle Tebe.

Nějaké pravopisné chyby se tam naleznou - mě/mně, nějaká ta čárka... Ale i když mě to píchá do očí, dá se to prominout. :)

Jinak, podle snů psal příběhy Lowecraft, připomněl jsi mi ho. :)

Pokud to mám posuzovat jako příběh, je nereálný, protože vypraveč přece nemohl vědět, co řidič taxíku udělal nebo si myslí, aniž by ho znal a dokázal číst jeho myšlenky.
Pokud se jedná o skutečnou událost, tím psychopatem sedícím v taxíku je vypraveč sám. Dokázal si zkonstruovat příběh založený výlučně na svých úsudcích a to i včetně puchu ze studny a mrtvol v ní, kam hodil svou oběť, Šunkohlava. Do této části uvěřitelné, i proto, že se proměna těla (nárust svalů, změna očí, pocit temnoty v žilách) dá brát v rovině metaforické.
Pak se to rozjede v pohodovou fantasy záležitost..

Mno, dej si do kupy typografii (před čárkou a tečkou se nepíše mezera, uvozovky upravdu nejsou dvě čárky, psaní přímé řeči, dělení textu atd.), pravopisný pravidla, pak to možná bude i relativně čitelný a můžeme se bavit dál. ;-)