Amelie M.: Tak doufám, že jsem to nedomotal. Díky za přečtení a koment.

dobrá hříčka.. taková hlavomotací :)

Amelie M.: Děkuji. Taková slova mě pohání vpřed, budu se snažit, abych se pokusil sepsat něco, co bude lahodit Tvým očím.

ono už vše bylo tak nějak řečeno.. tak jen, že mě toto také zaujalo.. tento typ básní se mi u tebe líbí víc, než ty humorné.. :)

Dott: Děkuji za Tvoje hodnocení, kterého si vysoce cením, protože Ty jsi ten, kdo jako jeden z mála umí vládnout slovem, veršem a dostat se svým dílem do středu srdce každému

Moc se mi líbí verš "koruny chvějí se, není to zimou". Krásně ladná, houpavá a zádumčivě hladká báseň první jakosti.

Tohle je vážně skvělý :))

Mně se moc Tvé dílko líbí, hezky se mi četlo. :-)

taron: Děkuji za to, cos naposledy tady napsala. Byl to jeden z mála příspěvků, které jsou relevantní a které by se měly brát v plném svém rozsahu. Já si z toho určitě vezmu hodně, třeba mě to i do budoucna ovlivní.

taron: Mamka: Děkuji vám za návštěvu a příspěvky. Hezký zbytek dne

taron: Heuréka !

Taky jako bych tě od někud znala :-)
Já nejsem zastánce přílišné upřímnosti - ona může velmi ublížit a já osobně obdivuji lidi, co střílí upřímností kolem sebe... , a uznávám přísloví : nejprve si vyndej kládu ze svých očí, než budeš chtít vyndat třísku z oka bližnímu.

JÁ NEVÍM, asi tomu nerozumím, ale tady se na psancích stále probírá jedno a to samé, že ten, či onen autor nadržuje tomu, či onomu, ale ze sociologického a jiného hlediska je to zcela normální, tvoříme tu skupinu, která se dělí na podskupiny si vzájemně sympatických jedinců, to je přece naprosto normální i v realitě a nevím, proč by to mělo být bráno za špatné chování a jednání, důležité je jen se tolerovat... nenadávat si a neponižovat se. Hm... a taky nevím, co je na tom špatného, když nováček má pocit, že sem ještě nepatří, on si své místo ve skupině musí vybudovat , sám si najít své " blízké" a ty, co mu nesedí, ty by se měl naučit nějak tolerovat...
nechápu co se tu řeší, to, že máš takový pocit, to je smutné, ale spousta z nás si myslí, že se mýlíš a spoustu z nás to uráží, i to je normální reakce....
takže myslím, že jsme tu všichni normální :-)))))))

Proč jsi tak namyšlenej?

Homér: Teď jsi mně to tedy nandal, ani spát z toho nebudu, uf.
To víš, puzzle to není... :-P toto je jasné a zřetelné, kde potrefené husy si zakejhají nejvíce.

Orionka: Omlouvám se, máš pravdu. Jdu to opravit. Děkuji.

gabkin: Se zapojením fantazie do čtení básní naprosto souhlasím, v tom je kouzlo poezie. Ale gramatika podle mě nemá s fantazií co dělat, to jsou jasně daná pravidla. Někdy je jejich porušení záměrné a přínosné, básnické novotvary jsou velmi zajímavé. Ale pro čárky to, myslím, neplatí.
Problém čárek je podle mě právě v tom, co píšeš - spousta lidí si není jistá, kam vlastně patří a kam ne, proto je ani neřeší a při čtení nevnímají. To ale nic nemění na tom, že z gramatického hlediska jde o hrubé chyby, které na některé čtenáře (třeba na mě) křičí z textu úplně stejně jako špatně napsané i/y. Proto myslím, že je lepší v případě nejistoty čárku vynechat. Poezie tuto toleranci umožňuje a chybějící čárka na rozdíl od té navíc nepůsobí rušivě.

Jedna věc je dílko. Ta druhá pak komentáře pod dílem.
Někdy člověk váhá, zda se do toho vůbec motat se svým názorem.
Sám si dávám čárky tam, kde je citím a mluvnice je u mě vždy na štíru. Ale při čtení básničky se nenechávám tímto nijak vyrušit. A dílko, kde je velmi vzácné téma kolikrát také celé nechápu, ale to právě považuji na daň poezie - moci se vyjádřit po svém a pro někoho i nepochopitelně.
To vypuštění fantazie nad neznámem je pro mě právě to kouzlo poezie - spolu s objevováním kouzla slov.

kekebreke: Jo pily, jasně :) To jsem byla raněná slepotou.
S čárkami se to má tak, že z gramatického hlediska nepatří do 6., 8. a 12. verše. Vyjadřují zde rytmický předěl, který bych já raději vyjádřila rozdělením do veršů, protože čárku vnímám jako gramatický znak.

ode mě nečekej žádné rozbory, hodnotím jen citem a tahle básnička se mi líbí, mám z ní malinko svíravý pocit, dojímá mě život ptáků v korunách stromů a hlavně myslím, že nemusí být jen o nich