Amelie M.: Děkuji.

Orionka: Děkuji, jsem rád, že se ti líbí. "Seker oka": Když se Odysseus vrátí na Ithaku soupeří inkognito (jako žebrák) s Penelopinými nápadníky. Úkolem je jeho těžkým lukem prostřelit oka seker, to Odysseus učiní, nápadníci luk ani nenatáhnou. V podstatě je to začátek jejich neblahého konce. V této básničce ve snu jakoby předjímá, co se stane, což není divné, protože to už mají bohové tak naplánováno.:)
Děkuji za komentář.

Miro Sparkus: Děkuji za komentář i pochvalu

myslím, že se povedlo.. pro mě osobně je to složitější věc.. takže jsem ji musela trošku vstřebat a znovu se k ní vrátit, ale musím uznat, že se mi to líbí.. pěkně zakomponované některé prvky z bájí.. a moc mě zaujala tato myšlenka "jeho pohledy a hejna ptáků mají shodný směr a cíl" .. o sonetu nic nevím, takže k formální stránce se vyjadřovat nebudu :)

Moc pěkně zpracováno, povinná slova nikde nevyčnívají a verše krásně plynou. Zvláštní - i když je to plné odysseovských motivů a je to jeho příběh, stejně mi připadá, že to je taky o tobě, hodně typicky turnerovských námětů tam vnímám :).
Možná jsem tu báji už zapomněla, ale nerozumím, co je míněno "oky silných seker".
A čtvrtý verš mi připadá předlouhý, zkrátila bych ho třeba na "sen o růžích opadaných (již) před dvacítkou roků".

Pěkné, inspirace je tu jasná a myslím, že se to povedlo. Obzvlášť chválím provedení, že je každý verš stejně dlouhý. Kdyby to bylo jinak, byla by z toho taková prvoplánová patlanice, ale tady u toho jde cítit, že s texte bylo zacházeno s rozmyslem a to se cení :-)

koiška: Takové toulání s Odysseem je hezké, také jsem si ho užil.
Děkuji ta komentář

Je to moc hezké. Já se při čtení toulala s oním mužem podél pobřeží.:-)

Orionka: To, co jsi psala jsem samozřejmě všechno opravil včetně toho slovosledu). Hrůza !!! Děkuji.

Orionka: Děkuji, mě nenapadlo, že jsem jich tam napráskal tolik. To jen podtrhuje to, co jsem napsal dříve. Chtělo to větší péči. Děkuji

Jiří Turner: Ten poslední se mi nezdál slovosledem, to jsem vysvětlila. U všech předchozích šlo o překlepy nebo gramatické chyby, napsala jsem je ve správné podobě. Omlouvám se, měla jsem to napsat srozumitelněji :).

Orionka: Jestli to chápu dobře, vyjmenovala´s obraty, které se ti nelíbí, je to tak?
Já když to čtu s odstupem nacházím jich také hodně, ten poslední co jmenuješ určitě mezi nimi je (a ještě jeden) U těch ostatních nevím jestli se ti nelíbí ten obrat nebo třeba délka verše.
Ta rytmická stránka je, jak je to u delších epických útvarů zvykem ( třeba i u Erbena nebo Borovského) taková spíše pocitová, tady více než jinde záleží na způsobu přečtení.
Mám li to shrnout, tak mě ta bajka docela vytrestala. Už s týdenním zpožděním jsem jí smolil na poslední chvíli a je to znát. Pátnáctisloková epická básnička není nějaká šestiveršová pocitovka a se má napsat, s odstupem přečíst a pak obrušovat a obrušovat...
Možná se k ní ještě vrátím, bude-li důvod.
Ten spořádaný způsob života v. svoboda mě ani nenapadl. Vskutku jsem myslel spíš na ty fámy o vlcích, stejně jako fámy o našich předcích., tak jak jsem to psal v komentáři Mamce.
Děkuji za komentář, když tak mi ještě upřesni, v čem se ti nezdály ty uvedené verše.:)

koiška: To ses úplně přesně trefila, to byla původní pointa té básničky. Mělo to mít takový jahelkovský konec, hasič -pyroman. Nevím ani proč se z toho stal hasič - paroháč.
Děkuji za komentář.

Mně to pobavilo. Jen se trochu bojím o tohoto hasiče, aby si z velké potřeby hašení nezačal sám zakládat požáry.
My tu takového před pár lety měli. Vždy byl jako první u požáru.

Líbí se mi zajímavý a netradiční nápad. Vlastně se tady vyzdvihuje ochočený a spořádaný život proti nejisté svobodě :). Oceňuji také zpracování, protože přepsat bajku do básně musí být hrozně těžké. Přesto upozorním na pár formálních chybiček, které mi kazí dojem: mezi nás dnes v noci najednou přišel, "co jsi to za zvíře", "přišel jsi, vlčku, jak nezvaný host", mnozí však byli.
A "málo jim cokoliv unikne stejně" mi zní jaksi divně. Co třeba "máloco unikne jim stejně " - "před stájí stojí neochvějně"?

Ailin: Děkuji za komentář, Ailin.

Orionka: Je to takový projev bezradnosti. V reálném životě, lze někomu dát pár facek (které mu, jako v té Werichově pohádce, scházely do správné výchovy) nebo se za nějakou zbytečnou reakci osobně omluvit. Tady je omluva chápána jako projev slabosti či populismu a slovní agrese je v podstatě směšná.
Děkuji za komentář.

Yana: Jiří Turner: Pěkná úvaha... souhlasím s Tebou i s Yanou. Taky věřím tomu, že se dá (nejen tady na Psancích) žít ve vzájemném respektu a úctě, přinejmenším... Mám ovšem vypozorováno, že míra respektu a úcty k druhým bývá přímo úměrná míře respektu, úcty a lásky k sobě sama - jakkoliv se to často jeví přesně naopak :-)

Moc pěkná úvaha. Virtuální komunity opravdu mají svoje specifika, mám s nimi několik zkušeností a zjistila jsem jedno - ten pocit anonymity je falešný. Dřív nebo později se stejně každý odhalí, někteří jsou si sympatičtí a přirozeně k sobě tíhnou, další zas naopak, úplně jako v reálu. Schovávat se za písmenka prostě nejde, to je snad ta vůbec nejhorší skrýš :).

Jiří Turner: jasně.. :)) já už včera odpadávala a tak jsem viděla houby všude.. navíc jsi zde použil na mě někdy dost složité větné skladby a ti profesoři a erudovaní amatéři a tak, taky udělali své.. :)