sonet shakespearovského typu
09.04.2015 25 1238(20) 0 |
Šel podél vody muž, podobný králům starých bájí,
v příboji píseň uslyšel, co slýchal z lodních boků
a vítr přivál dým, kryjící chrámy s posvátnými háji,
sen o růžích, které opadaly již před dvacítkou roků.
Z vězení stěn útesů africkým sluncem rozehřátých.
jeho pohledy a hejna ptáků mají shodný směr a cíl,
ostrov je klec a zlaté kadeře jsou tyče mříží zlatých,
rána nehojí se, neb meč ve žluči Hydry osud namočil.
Když jak kočka u nohou mu začne příst, pozbývá sílu
a pravdu nechce znát, dál trpí svojí božskou nemocí,
snad na troskách dřevěného koně již posté ztratil víru
a vraždit jen z rozmaru už nechce za dne ani za noci.
V tom těžkém snu však opět spatří silných seker oka
a lůžko z olivy, kam po tkaní se uložila žena tmavooká.
v příboji píseň uslyšel, co slýchal z lodních boků
a vítr přivál dým, kryjící chrámy s posvátnými háji,
sen o růžích, které opadaly již před dvacítkou roků.
Z vězení stěn útesů africkým sluncem rozehřátých.
jeho pohledy a hejna ptáků mají shodný směr a cíl,
ostrov je klec a zlaté kadeře jsou tyče mříží zlatých,
rána nehojí se, neb meč ve žluči Hydry osud namočil.
Když jak kočka u nohou mu začne příst, pozbývá sílu
a pravdu nechce znát, dál trpí svojí božskou nemocí,
snad na troskách dřevěného koně již posté ztratil víru
a vraždit jen z rozmaru už nechce za dne ani za noci.
V tom těžkém snu však opět spatří silných seker oka
a lůžko z olivy, kam po tkaní se uložila žena tmavooká.
11.04.2015 - 21:02
Jiří Turner: To jsou slova do pranice! Ale i já jsem marně hledal odpověď, i když jsem si přímo zadal délku veršů v sonetech. Ovšem jelikož jsem posedlý symetrickou rytmikou, skládám věci tak, aby se pokud možno dali i zpívat nebo aspoň číst v určitém rytmu. Ostatně třeba Marek Eben prý zhudebnil sonety 57 a 66, byť v českém překladu. Nevím, nepamatuji si, že bych je slyšel, píše o tom jen wiki.:-)
11.04.2015 - 20:16
shane: Myslím, že žádná striktní norma není. Shakespeare psal většinou tak, jak jsem již uvedl, ale české překlady žádné pevné počty slabik už nemají. Forma by patrně zlikvidovala obsah. Myslím, že platí to, co u básní obecně, mělo by to rytmicky působit bez ohledu na počet slabik. Tím se zpátky vracím ke vhodnosti delšího verše. U krátkého verše může být slabiková shoda pro rytmus básně docela zásadní, u dlouhého nemusí být +/- dvě slabiky vůbec k poznání.
11.04.2015 - 19:57
Jiří Turner: Díky za poučení, jen ještě postrádám vysvětelení, jak je to s délkou veršů, pokud se slabik týče, protože Ty je máš dlouhé různě...:-)
11.04.2015 - 19:00
shane: Psal jsem, Shane, že v originále (Shakespeare a jiní) byly psány v pětistopém verši jambického typu - blankversu, tento verš není úplně pro češtinu přirozený, ale obecně (podle mého názoru) je ve sheakesperovském sonetu vhodný delší verš( cca 10 slabik a více) s césurou( verš má často podobu souvětí)
Tento sonet je celý takto (víceslabičně) napsán. Forma zápisu bez mezer mezi slokami je tradiční shakespearovská a tak se i často jeho sonety překládají (např. M. Macek). Zvolil jsem i shakespearovskou voltu do posledního dvouverší.
Díky za komentář.
Tento sonet je celý takto (víceslabičně) napsán. Forma zápisu bez mezer mezi slokami je tradiční shakespearovská a tak se i často jeho sonety překládají (např. M. Macek). Zvolil jsem i shakespearovskou voltu do posledního dvouverší.
Díky za komentář.
11.04.2015 - 13:52
Jiří Turner: Zajímavý námět a hezky zpracovaný. :-)
Jen mi vrtá hlavou, jak je to tedy s formou. U kohosi jsi psal, že verše by měli mít 11 a 10 slabik, i když to není závazné. I když jsem na to v prohlížených odkazech nenarazil, přece jen jsem se domníval, že je-li v básni rým, měly by i verše zachovávat jistou symetrii, pokud jde o počet slabik, kterou Ty, ač proti nám teorie znalý, nedodržuješ. A rovněž postrádám ono logické členění 4-4-2-2-2. Nemám ovšem k dispozici žádnou příručku, která by můj názor potvrdila či vyvrátila, vycházím jen z toho, co mi prozrazuje wikipedie. Jak je to tedy?l
Jen mi vrtá hlavou, jak je to tedy s formou. U kohosi jsi psal, že verše by měli mít 11 a 10 slabik, i když to není závazné. I když jsem na to v prohlížených odkazech nenarazil, přece jen jsem se domníval, že je-li v básni rým, měly by i verše zachovávat jistou symetrii, pokud jde o počet slabik, kterou Ty, ač proti nám teorie znalý, nedodržuješ. A rovněž postrádám ono logické členění 4-4-2-2-2. Nemám ovšem k dispozici žádnou příručku, která by můj názor potvrdila či vyvrátila, vycházím jen z toho, co mi prozrazuje wikipedie. Jak je to tedy?l
09.04.2015 - 19:40
Mamka: musím říci, že mě se to vyslovuje dobře, ale to je jistě subjektivní.
"Kočkou" je myšlena nymfa Kalipsó, kterou je Odysseus vězněn a u níž se celý děj odehrává.
Různých narážek je tam několik, k jejich úplnému pochopení je, bohužel, nutné Odysseu znát.
Kdyby sis chtěla Odysseu oživit, doporučuji Johnsonův román Břehy a příboj. Klasický text se čte poměrně těžko a na to oživení těch školních znalostí to úplně stačí a je to i moc hezké čtení. :)
Děkuji za komentář.
"Kočkou" je myšlena nymfa Kalipsó, kterou je Odysseus vězněn a u níž se celý děj odehrává.
Různých narážek je tam několik, k jejich úplnému pochopení je, bohužel, nutné Odysseu znát.
Kdyby sis chtěla Odysseu oživit, doporučuji Johnsonův román Břehy a příboj. Klasický text se čte poměrně těžko a na to oživení těch školních znalostí to úplně stačí a je to i moc hezké čtení. :)
Děkuji za komentář.
09.04.2015 - 19:14
Je to dost těžké čtení. Trochu jse se zarazila u toho:"Když jak kočka. .." Jednak se ta dvě k jaK Kočka hůře vyslovují a pak jsem nenašla kdo nebo co mu začne u těch nohou příst. Ta kočka to není, to by tam pak bylo navíc to jak. A bohužel nejsem v bájích natolik zběhlá, aby mi to došlo.
09.04.2015 - 17:42
Orionka: Ještě jsem zapomněl, Odysseus je vskutku moje oblíbené téma a to nejen v klasické podobě. Pominu-li Joyce, tak inspirací mi byl Johnsonův román Břehy a příboj.
09.04.2015 - 17:00
Orionka: Děkuji, jsem rád, že se ti líbí. "Seker oka": Když se Odysseus vrátí na Ithaku soupeří inkognito (jako žebrák) s Penelopinými nápadníky. Úkolem je jeho těžkým lukem prostřelit oka seker, to Odysseus učiní, nápadníci luk ani nenatáhnou. V podstatě je to začátek jejich neblahého konce. V této básničce ve snu jakoby předjímá, co se stane, což není divné, protože to už mají bohové tak naplánováno.:)
Děkuji za komentář.
Děkuji za komentář.
09.04.2015 - 15:41
myslím, že se povedlo.. pro mě osobně je to složitější věc.. takže jsem ji musela trošku vstřebat a znovu se k ní vrátit, ale musím uznat, že se mi to líbí.. pěkně zakomponované některé prvky z bájí.. a moc mě zaujala tato myšlenka "jeho pohledy a hejna ptáků mají shodný směr a cíl" .. o sonetu nic nevím, takže k formální stránce se vyjadřovat nebudu :)
09.04.2015 - 15:14
Moc pěkně zpracováno, povinná slova nikde nevyčnívají a verše krásně plynou. Zvláštní - i když je to plné odysseovských motivů a je to jeho příběh, stejně mi připadá, že to je taky o tobě, hodně typicky turnerovských námětů tam vnímám :).
Možná jsem tu báji už zapomněla, ale nerozumím, co je míněno "oky silných seker".
A čtvrtý verš mi připadá předlouhý, zkrátila bych ho třeba na "sen o růžích opadaných (již) před dvacítkou roků".
Možná jsem tu báji už zapomněla, ale nerozumím, co je míněno "oky silných seker".
A čtvrtý verš mi připadá předlouhý, zkrátila bych ho třeba na "sen o růžích opadaných (již) před dvacítkou roků".
09.04.2015 - 15:09
Pěkné, inspirace je tu jasná a myslím, že se to povedlo. Obzvlášť chválím provedení, že je každý verš stejně dlouhý. Kdyby to bylo jinak, byla by z toho taková prvoplánová patlanice, ale tady u toho jde cítit, že s texte bylo zacházeno s rozmyslem a to se cení :-)
09.04.2015 - 14:23
koiška: Takové toulání s Odysseem je hezké, také jsem si ho užil.
Děkuji ta komentář
Děkuji ta komentář
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sny o růžích a příboji : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Balada z konce středověku
Předchozí dílo autora : Mykologický spolek