NotInToLabels: Martinko, ráda tě zase vidím! :) A moc děkuju. Teď se ta múza ve mně zformovala do úplně jiné podoby než dřív a musím říct, že jsem se více našla, jestli je to znát, tak mi to dělá o to víc radost! :)

Psavec: oslov radek: Děkuji za čtení a komentář. :)

človiček: Človíčku, díky, kdepak po džontíku :) Baví mě teď psát o životních momentkách. A až tu u nás na zaprášeném sídlišti dostaví ghetto, tak bude jistě ještě více o čem psát.

holka.přes.ulici: Děkuji, jsi milá, těší mě, že trávíš čas u mých děl. Co víc si můžu přát, než když se lidé ke mně vrací :)

slavek: Severak: Jsem moc ráda, že se Vám oběma líbila a děkuji za pochvalu. Václav Hrabě byl fakt borec, miluju jeho básně.

Tvoje psaní naprosto zbožňuju.. umíš vyprávět moc krásné příběhy, jsou vždy tak živé, jako bych je prožila sama.. Děkuju!

Nejhezčí život je střízlivý ,vědomý.Piji jen když tu realitu potřebuji odlehčit a tím to ztěžkne.Takže krásná pocitovka.

Pro mě je to vyšší level,atmosféru ještě vdechnu ,ten autista je tam skutečný.Ta zašněrovanost jako by se motala někomu hlava a snažil se zorientovat po džontíku.A teď my nebudeš věřit,že se mi to líbí.A ono jo.

Bezva.

Super

Pocitové, dojmové. A s V. Hrabětem se Severákem souhlasím. Fajn, díky.

nikdy bych neřekl, že sloka s autistou u mě vyvolá vzpomínky na Václava Hraběte. :D Ale to je pochvala - líbí se mi to.

Tvoje soucasny psani je uplne neuveritelny. Moc se mi libi. Pusobi. Silne. A neskutecne me bavi tvoje metafory, prace se slovy.. muj salek kavy!

Krásná :)

I pro mě hluboký zážitek. :-)

holka.přes.ulici: oslov radek: Mlčeti Zlato: Whetley: Díky Vám všem! :)
jo_: Ahoj Jo, děkuji ti mockrát za čas strávený pod mými díly a za milé komentáře. Vždycky takové reakce příjemně nakopnou.

krásná... začínám mít slabost pro tvoje básně :-) btw. při čtení mi naskočil Murakamiho Sputnik... :-)

závidím vlaštovkám jejich let a tobě lehkost, s jakou necháváš slova něžně tančit a kolik citu do nich umíš vložit... při čtení se tetelím blahem a těším se, že láska v takové "nadoblačné" podobě přeci jen existuje... klobouček až na zem...

mmm... velmi silná báseň... neuvěřitelně krásná i ve své temnotě... upřímně - na první pohled mě její délka odradila, ale neztratila jsem se v ní a se zatajeným dechem dočetla do konce... několikrát... chci číst dál a věřit ve šťastný konec... a ztrácet se ve vůni pomerančů... ano, nakonec to všechno vlastně může být jednoduchý... s tím správným člověkem...

Povedla se.

wow! jednoduse nadherna! v jednotlivostech i celku.. bravo! velmi silna basen a ten zaver.. ten je top. netreba vic slov, krasna slova se ziji a citi, neokecavaji..

Povedené,ale vrátím se k ní zase

Za mě výborné, délka zde rozhodně není na škodu, naopak chci víc! :-) krása.