Zasnila jsem se...

Zajimavé,

Moc hezky básníš.

Neu: A já jsem ráda, že čteš. :) Děkuju moc.

Jidášovo ucho lektvar ozdravení duše.
Skamenělost smutků.
Pro tulení v ohní plapolavých duší.
Obejit kruhem .
Vnořit se jeho nitro.
By jitro mohlo procitnou.

Tvoje poezie je úžasná. "svážu tě v představách do suché kytice" to je prostě skvělý. Děkuju, že píšeš

Dandy: Díky za návštěvu a posílám mrknutí. ;)

Až opřou se bříška prstů o mlhu
Bude srdce rezonovat.
Tam za polní vyhybkou.
Tam pod loretou budou dvě srdce recitovat.
Žádné rámě ,žadná horka slova
Proč? Se má se smutek opakovat

zajímavé

Rychle stvořená, ale moc pěkně.

Moc pěkné

Hezky se mi četla.

Četla jsem tu ráda...

Po přečtení Snů II. jsem se musela zastavit i zde. Je to krásné, jemné, křehké a citlivé. Obrazy, které nabízíš čtenářům, jsou krásně snové; osobně se mi nejvíce líbí "v tichosti liška za světlem ocasem přetne vesmír". Celý děj si představuji jaksi za sklem, drobné události oddělené od vypravěče a běžící kdesi mimo.

Procítěná a velmi obrazotvorná :-) děkuju

To je velmi dobré. Zaujala mě už první sloka (jestli se tomu vůbec dá říkat sloka... no prostě ta část před prvním prázdným řádkem) a mé zaujetí až do konce neopadlo. Mnoho krásných obratů, například "a nás dvě protnuté na kostní dřeň". Konec je trochu krutý a velmi mě oslovil.

Jako když usedneš jen na kraj lavičky pod sněhem - takto na mne působí tato báseň. Je křehká ale silná.

Tolik zajímavých obrazů... tolik melodie. Výborné, díky.

Tie obrazy, to ty vieš... je výborná, ďakujem.

Výborná