19.05.2013
26, muž, Nitra
|
komentáře k dílům uživatele :
17.12.2013 - 17:10
6
Yana: Veľmi ti ďakujem za tvoje vysvetlenie a za tvoju radu. Podľa nej som upravil ten 3. verš 2. slohy a máš pravdu. Aj mne sa to tak viac páči.
17.12.2013 - 12:53
6
Možná ti odpovím, obsah převálcuje formu, když je báseň zpracováním horší, než tím co je v ní řečeno, já si tedy myslím že u téhle básně to tak je. Obsahově jsem z ní nadšena, styl psaní je pro mě takový těžkopádný, hlavně prostřední strofa bych řekla pokulhává, závěr je zase celkem povedený. Možná by jsi mohl vynechat mnoho krát bolo povedané...
17.12.2013 - 10:11
6
Jiří Turner: Náčelník Holá Ruka: Ďakujem vám za vaše komentáre. Áno, prvej slohe bolo venované oveľa viac času, ale som rád že sa vám páči, pretože som písal po dlhšom čase. A čo sa týka tých veľkých písmen, to je taký môj štýl. Pretože mne napríklad veľké písmená na začiatku veršov vadia. Ale každému podľa jeho chuti. Len by som sa chcel ešte spýtať, ako to myslíte že obsah prevalcoval formu alebo naopak?
16.12.2013 - 22:25
6
Mě tedy přijde, že zde spíš obsah převálcoval formu. Ale je to dobré! Moc dobré! Z počátku skvěle plynoucí, později to trošku zakulhá, ale to se dá určitě vychytati :)
(Jen mě mrzí že nemáš velký písmenka na začátku vět. .)
(Jen mě mrzí že nemáš velký písmenka na začátku vět. .)
16.12.2013 - 10:41
6
Mě se tvoje báseň moc líbí , snad jen držet neustálou bdělost, aby forma nepřeválcovala obsah. (Mám s tím bohatou zkušenost, stává se mi to dost často...)
25.11.2013 - 20:33
5
ďakujem za upozornenie. áno v poslednom čase som písal dosť temne tak som aspoň do takejto chmúrnej témy chcel vložiť trochu svetla.
25.11.2013 - 13:41
5
Myšlienka je fajn, ale autor je prehnaný optimista... po umeleckej stránke je to perrfektné. Uprav si prosím intepunkciu a všetko bude ok. ;)
24.11.2013 - 21:43
5
Stavba verše je kvalitní. Teda ten konec 4. řádku - tam patrně nemá být tečka, ale čárka, nie?
Po obsahové stránce, no je romantické si myslet, že v tom je někde svoboda. Jenže není. Bezďáci jsou otroci, rozhodně nejsou svobodní, leda si to myslí, nebo si to o nich může někdo myslet. Ale nemít domov je spíš vrchol nesvobody.
Po obsahové stránce, no je romantické si myslet, že v tom je někde svoboda. Jenže není. Bezďáci jsou otroci, rozhodně nejsou svobodní, leda si to myslí, nebo si to o nich může někdo myslet. Ale nemít domov je spíš vrchol nesvobody.
25.10.2013 - 01:39
1
Brilantní závěr, má krásnou korunu. :) Jestli jsem to správně pochopila, jeden by měl být sám sebou. :)
23.10.2013 - 06:33
3
Moc pěkně napsané, dobře jsi vystihl tu naši básnickou náturu. Další z tvých podařených básní. :)
22.10.2013 - 22:50
3
jo, jo povedlo se ti vyjádřit jak se tak nějak pohybujeme na pomezí normálního a toho našeho vnitřního světa, tak v tichosti si básníme...no někdy mám pocit jestli nám ostatní rozumí, jestli nejsme až moc jiní, líbí se mi
19.10.2013 - 19:36
1
Opravdu krásná. Miluju tvoje básně, to, jak píšeš. :) Vždy je v nich toho tolik, říkají přesně to, co mají. :)
17.10.2013 - 10:31
3
Nedávno jsem se bavil o tom, jestli v básni nerýmované může sem tam objevit se i rým. Ono jako purista a zastánce čistoty slohu bych měl být proti, prostě jak je jednou úmysl rýmovat tak rýmovat a když ne tak ne a držet se toho, ale takový úmysl by musel být zcela zjevný. A potom volně psané básně vyloženě dráždí k tomu otevřít se něčemu novému, novým slovním obratům a spojením, novému slovníku, novým grafomanským možnostem, prostě interpretace myšlenky by měla záviset čistě na autorovi, takže proč ne? Tohle je ten typ ,,prečo nie?" Zbožňuju slovenštinu, sice se jen těžko vyrovnávám s tím vaším ,,no" , ale váš jazyk má ohromné možnosti a často mi příjdou ty možnosti pořád ještě dost svázané nějakými tradicemi. Málo experimentujete. Držíte se zuby nehty příběhu, vaše básně jsou takové starosvětské takové románové, příběhové. I ta tvoje popisuje ve zkratce celý život básníka. Hezky jsi ho zaobalil do metafory, že život může být ,,jedna báseň", čímž to rčení získává nové mnohem smutnější zabarvení. Pořád čekám, kdy se objeví Slovák amatér, který přestane psát o sobě, nebo o lidech a jejich příbězích a hodí na psance skutečně experimentální věc, odlidštěnou, umělou, zkrátka něco, kde už nepůjde o příběh, ale o hru s jazykem. Ne nezbytně jazykolam, ale něco u čeho, až to budu číst, budu jasně cítit, že autor chtěl ukázat, jak umí zacházet se slovíčky. Ovšem musí to mít hlavu a patu, mělo by to mít myšlenku. A když ten svůj experiment bude držet na uzdě a bude to vypadat jako báseň, budu nadšený.
To jen tak na okraj, jak já osobně cítím slovenskou poezii (je krásná, ale je tradiční) Tahle básnička se mi líbí. Jo. Sice máš každý verš jinak dlouhý, je tak napůl cesty mezi rýmem a ne-rýmem, ale má dobrý nápad a začíná jakoby od konce - tou záverečnou bodkou. Za jiných okolností by to byla krásná smuteční řeč na pohřbu básníka. Má to sílu upoutat pozornost a dokonce jistý patos, jakési duševno, když píšeš o boji v předpředposlední sloce.
To jen tak na okraj, jak já osobně cítím slovenskou poezii (je krásná, ale je tradiční) Tahle básnička se mi líbí. Jo. Sice máš každý verš jinak dlouhý, je tak napůl cesty mezi rýmem a ne-rýmem, ale má dobrý nápad a začíná jakoby od konce - tou záverečnou bodkou. Za jiných okolností by to byla krásná smuteční řeč na pohřbu básníka. Má to sílu upoutat pozornost a dokonce jistý patos, jakési duševno, když píšeš o boji v předpředposlední sloce.