09.04.2013
46, žena
|
komentáře k dílům uživatele :
04.12.2016 - 15:34
12
kmotrov: Máš pravdu, v posledním verši přečuhuje slabika. Mně to při čtení nahlas nevadilo, ten důraz na konci to zakryl, ale asi to byl jen můj dojem, tak upravuji :).
Odstup a pojmenovat na tvrdo, to myslím přesně sedí, to by mohlo být moje krédo :). I ten vzdor, ráda trochu provokuju. Bluesový smutek mě překvapil, ale příjemně.
No a autenticita, to je složitý... Myslím, že nikdo, kdo píše, v tom nedokáže sám sebe úplně schovat. Rukopis tam vždycky aspoň trošku cítit je. Některé moje básně jsou velmi autentické, jiné (jako tahle) vytvořené zcela uměle bez osobního prožitku. Která je která a kde se odkrývám, to si radši nechávám pro sebe :).
Odstup a pojmenovat na tvrdo, to myslím přesně sedí, to by mohlo být moje krédo :). I ten vzdor, ráda trochu provokuju. Bluesový smutek mě překvapil, ale příjemně.
No a autenticita, to je složitý... Myslím, že nikdo, kdo píše, v tom nedokáže sám sebe úplně schovat. Rukopis tam vždycky aspoň trošku cítit je. Některé moje básně jsou velmi autentické, jiné (jako tahle) vytvořené zcela uměle bez osobního prožitku. Která je která a kde se odkrývám, to si radši nechávám pro sebe :).
04.12.2016 - 15:19
12
Zamila: Děkuju, je to vlastně pochvala. A máš pravdu, že je to tematicky zas úplně jinde... jen takový nápad.
04.12.2016 - 13:21
12
Orionka: To utíkání souvisí s rytmikou i já jsem naprostý laik, třetí sloka mi do těch předchozích v závěru nějak nejde. Co na to někdo kompetentní Tom Cortéz, DDD?
Často v tom máš bluesový smutek, ale zároveň i odstup a vzdor. Pojmenuješ to natvrdo a stavíš se k tomu čelem. Vím, že to je z tvé strany hra, ale hraješ ji dobře, ikdyž (nemusíš mi věřit) to na mne nepůsobí autenticky, líbí se mi neotřelost a ta nálada.
Často v tom máš bluesový smutek, ale zároveň i odstup a vzdor. Pojmenuješ to natvrdo a stavíš se k tomu čelem. Vím, že to je z tvé strany hra, ale hraješ ji dobře, ikdyž (nemusíš mi věřit) to na mne nepůsobí autenticky, líbí se mi neotřelost a ta nálada.
04.12.2016 - 12:03
12
Prostředek je fajn, ale jinak umíš psát daleko líp - i tematicky jinak. Tohle bych ani neřekla, že je Tvoje ...
04.12.2016 - 11:09
12
kmotrov: Ahoj kmotříku! :) Moc děkuju, je úžasný, že někdo přemýšlí o tom, jak píšu, a ještě mi to dá do komentáře. Vezmu to postupně. Melodická linka je tam vědomě, ale jsem v tomhle naprostý laik, takže mi připadá dotažená a žádné utíkání nevnímám. Ve smyslu rytmiky a vůbec formy máš pravdu, že to jen tak amatérsky a pro radost zkouším, je to pro mě spíš vedlejší produkt. Ambice mám v próze a poezii beru jako volné pole pro hrátky s jazykem, s různými obrazy, s tím, jak působí na čtenáře... Za tu neotřelost tedy velmi děkuji, jsem moc ráda, že to tak vnímáš. A bluesově undergroundová atmosféra... hm... tak tady se jako nemuzikant po pravdě ztrácím. Co konkrétně tím myslíš? Mně totiž připadá, že každé moje dílko má trochu jinou atmosféru, záměrně měním témata i způsoby zpracování, je to pro mě jako pokusná laboratoř :).
04.12.2016 - 10:48
12
Yanishka: Já děkuji, to je dobře! A zase tak smutná není, je to trochu hra...
04.12.2016 - 10:08
12
Ahoj Vochomůrko.
Yanishka má pravdo i já tam vidím melodickou linku, ale vidím i to jak z ní utíkáš. To je pro tebe typické a nemá smysl to kritizovat. Myslím, že nemáš ambice svoji tvorbu někam posunovat a píšeš si pro radost. Co Tě ctí a proč Tě docela rád čtu je neotřelost tvých básní, když je báseň neotřelá (může být o čemkoli) vždy působí svěže. Další tvoji devizou je ta bluesově šánsonově undergroundová atmosféra tvé tvorby.
Yanishka má pravdo i já tam vidím melodickou linku, ale vidím i to jak z ní utíkáš. To je pro tebe typické a nemá smysl to kritizovat. Myslím, že nemáš ambice svoji tvorbu někam posunovat a píšeš si pro radost. Co Tě ctí a proč Tě docela rád čtu je neotřelost tvých básní, když je báseň neotřelá (může být o čemkoli) vždy působí svěže. Další tvoji devizou je ta bluesově šánsonově undergroundová atmosféra tvé tvorby.
03.12.2016 - 19:53
12
děkuji...mám pocit, že i když je to v podstatě smutná báseň, tak mám tendenci si ji místo čtení prozpěvovat, jak mi přijde melodická
06.11.2016 - 22:04
5
Taaak ju, tak jsem konečně dočetla.
Tak v první řadě, napsané je to skvěle, výborně stupňuješ, člověk se fakt děsí, co je za dalším rohem. Ta zápletka sama o sobě hodně dobrá, mrazivá a ta představa, brrr...
Ale... asi mám stejný problém jako Am :-) Dostala to nějak moc zadarmo - zahuhlala bestie a ďábelsky se zašklebila.
Ne, vážně, nejspíš bych čekala, že ji v tom trochu víc pokoupeš, víc odhalí ona a pak to jen poskládáš dohromady, jako mozaiku. Zasloužilo by si to víc si s tím pohrát, trochu víc natáhnout čtenáře na skřipec, trochu kličkovat, a tak :-)
Ale i tak jsem si to rozhodně jsem užila a ráda si vychutnala tvůj vybroušený styl v něčem delším. Jen tak dál :-)
Tak v první řadě, napsané je to skvěle, výborně stupňuješ, člověk se fakt děsí, co je za dalším rohem. Ta zápletka sama o sobě hodně dobrá, mrazivá a ta představa, brrr...
Ale... asi mám stejný problém jako Am :-) Dostala to nějak moc zadarmo - zahuhlala bestie a ďábelsky se zašklebila.
Ne, vážně, nejspíš bych čekala, že ji v tom trochu víc pokoupeš, víc odhalí ona a pak to jen poskládáš dohromady, jako mozaiku. Zasloužilo by si to víc si s tím pohrát, trochu víc natáhnout čtenáře na skřipec, trochu kličkovat, a tak :-)
Ale i tak jsem si to rozhodně jsem užila a ráda si vychutnala tvůj vybroušený styl v něčem delším. Jen tak dál :-)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)