...

Líbí se mi, obrat -slepnou hrdla- také, nejen

přečíst si tento verš pomalu a procítěně a nacházím zvláštní hloubku, lehkost, kvalitní vázaný verš

Začátek úžasný, konec taky. Prostředek je nejúžasnější, díky mé četbě :))))
"Honíme si kokoty" umím přečíst po latinsky stylem : homine si kokoty...a hned jsem se to snažila i přeložit z latiny do češtiny.... pobavila, je tu i krásná hra se slovíčky, kterým kupodivu skoro rozumím :)))
díky.

Yana: ony biochemické reakce neplatí až od roku 2012, ten motiv je tedy samozřejmě přítomen... jako metafora, resp. její součást.

taron: inkoust: odpovědí je jediné slovo: katarze

z roku 2005, myslela jsem že je o metanolu

inkoust: Hm..hm...takže naše "provinění" je díky nedokonalosti a nevševědoucnosti nás - lidí, a neschopnost vnímat dokonalost a pravdu nám pomáhá konpenzovat snaha o umění? Hm...zajímavý názor, a vskutku zřejmě pravdivý :)

Vnímám to jako Divišovu básnickou nadsázku. Slovo provinění tu chápu jako nedokonalost člověka danou jeho životem v nesčetných tajemstvích vyplývajících už z pouhého faktu, že není vševědoucím. Tedy - je v tom nevinně. A mnohé tvé poznámky a použité citace souvisejí s tím, co je podstatou a smyslem umění - dotknout se pravdy. Jakékoli.
Už sám fakt, že jazyky, kterými mluvíme ovlivňují způsob našeho myšlení, je důkazem, že máme omezené, zárověň rozmanité prostředky k vyjádření. Jako by ta naše nedokonalost byla tím, co nám umožňuje pokoušet se o umělecká vyjádření. V hledání možností na něco posvítit lepší lampou - zacelit zas jednu trhlinu ve vědomí.

Má spoustu míst na domýšlení, ale i tak ukazuje hodně. Navnadí - a vyvolává pocit. Tak to má být. Je přesně pro mě, složitá, ale ne moc :)

inkoust: kontruji ;)

Není básně bez čistoty, ale není rovněž básně bez provinění. Překonávání provinění je svarem tmelícím trhliny věčnosti.

(Ivan Diviš)

miroslawek: Ve víně zločin není, ... (Cato)

...

zvláštně negativistická a přitom o hledání, nevím čeho? vlastního svědomí, viny? na kom? nebo na tobě? nebo o požití bobulek pámelníku, křečích v břiše a operaci (-: vím že nevysvětluješ básně a nečekám to, mě stačí ev. moje zamyšlení ať už je vedle jak ta jedle (-:

miroslawek: Některým ale vadí, ale to byste mě museli asi zabít :))))) jinak to nevidím, bohužel, snažím se, ale je to ve mě a nevím, co s tím :)

taron: už se opakuji, že mi tvé reakce nevadí, není tedy třeba omluv ;)

miroslawek: Wau, i když už jsem odpověď od tebe nečekala, protože mi opravdu odpověděl na mou roztržitost docela pěkně Inkoust...ale pravdou je , že tvá odpověď mi uvedla do ještě většího přemýšlení a zmatku...brala jsem odpověď Inkousta tak, že ano, nemusím rozumět všemu a nejen tu, ale i všude jsem na to dost často upozorňována a vlastně to je asi ten můj největší životní kříž...hledám, hledám a prakticky nikde nenacházím...no, soudružku Pelikánovou jsem si tak nějak rychle poslechla, protože ani já nemusím slyšet řeči o blablabla..., ale zase na druhou stranu realistická poezie přece otevírá cestu lidem do jejich srdce, i když zpočátku chtějí rozumět něčemu, čemu nerozumí...ale může se pro ně poezie stát něčím co povznáší výše a výše a možná se lidé začnou více vzdělávat..nevím..dále jsem naprosto spokojená s tím, že ano, básně jsou sebepoznávacím prvkem, proto tu vlastně jsem :))) prostor uvnitř je záhadný, nejen můj :))) podstatou poezie je tajemství? Wau...no ...velké tajemství je i Bůh:)))) Díky za odpověď a omlouvám se za upřímnou reakci, budu asi "zase" přemýšlet :)

Yasmin:

Umění nepodává pozorovateli žádnou přímou informaci, ale odkazuje ho na něho samého, na myšlenky a pocity, které v něm vyvolá. Tyto pak mohou vést ke změně vnímání reality.

Joseph Beuys

Sucháč: díky. Na oplátku http://www.deml.cz/ ;)

Nojo, ale kdo není komplikovaný :-D... nakonec člověk nemusí chápat všechny básně, spíš se v nich tak trochu hledá, aby pochopil víc sám sebe... ? Ale co já o tom vím :-)), vlastně jen to, že jsou mi tvé básně... řekněme... sympatické :-)... jo, něco takovýho :-))