|
22. 2. 2010
 06.03.2013 20 1449(35) 0 |
Západky dvířek z rozeschlého dřeva
schraňují rez a vratkost chvil,
co spí v nich larvy, ticho, krev a
ten, kdo tam v křesle léta snil.
Teď zvuk tu chybí přetnut v půli,
vypálen dávno, napořád,
zůstal jen včelín s jeho úly,
tvůj dětský údiv, prázdno, chlad.
A venku slunce jako kdysi
laská svým teplem hřbety střech,
koruny stromů šeptají si
o včelí smrti, o lidech.
schraňují rez a vratkost chvil,
co spí v nich larvy, ticho, krev a
ten, kdo tam v křesle léta snil.
Teď zvuk tu chybí přetnut v půli,
vypálen dávno, napořád,
zůstal jen včelín s jeho úly,
tvůj dětský údiv, prázdno, chlad.
A venku slunce jako kdysi
laská svým teplem hřbety střech,
koruny stromů šeptají si
o včelí smrti, o lidech.
22.02.2015 - 18:32Když báseň vyvolá emoci, vzpomínky, někdy i slzy, je to zvláštní okamžik. Nestává se to denně protože takových silných básní je poskrovnu. Tato k nim ale určitě, bezpochyby patří. Krásná...
29.03.2013 - 09:54Má spoustu míst na domýšlení, ale i tak ukazuje hodně. Navnadí - a vyvolává pocit. Tak to má být. Je přesně pro mě, složitá, ale ne moc :)
12.03.2013 - 14:34Hmmm, silný zážitek. Asi to bude znít morbidně, ale nejvíc mě zaujala krev. Hned se mi vynořil muž, jež se poranil do prstu, když včelín stavěl. Jedno slůvko a já viděla další příběh.
08.03.2013 - 20:31Hunter: a bude mnohem, mnohem hůř, věř mi. Zatím sem dávám jen jednoduché věci. Ale tupej určitě nejsi, číst je také umění a je třeba jej kultivovat.
07.03.2013 - 18:46A hle, kupodivu rýmy, co se mi líbí. Tady je prostě znát, když si na to někdo dává pozor a neflinká to a nepíše jen proto, že prostě nutkavě potřebuje, ale že cítí i jinak a uznává krásu poezie. Tady spoustu lidí vše bere jen na sebe, ale poezie má svůj vlastní život. Jsem ráda, že jsi zavítal.
07.03.2013 - 12:33Ta atmosféra starého včelína je mi blízká. Určitě i pro ty stopy lidské činnosti, která má zvláštní kouzlo i vůni. Tady je toho ale víc. Úcta, vzpomínky, ztráta. Zase opravdová báseň.
06.03.2013 - 22:47TualKraplak: taron: Tajemný: Sucháč: NotInToLabels: miruska: díky všem za komentáře
06.03.2013 - 22:04..nepochybně umíš, a umíš, víc než dost, řekla bych. Jsem ráda, že sem mezi nás zavítal konečně někdo takový. Budu se těšit na další kousky :)
..k básni. I když mi zrovna nezvoní hrana a možná jsem ji tak úplně nepochopila, i tak lehce zamrazila a vzpomněla jsem si hned na "dětství", na život. Díky ti za to. Pro mě nádherně napsaná :)
..k básni. I když mi zrovna nezvoní hrana a možná jsem ji tak úplně nepochopila, i tak lehce zamrazila a vzpomněla jsem si hned na "dětství", na život. Díky ti za to. Pro mě nádherně napsaná :)
06.03.2013 - 18:04Dosti trhaná báseň, dosti popisná... Zdá se mi hodně spontální a zbrkle moc efektů na ráz. Jinak vcelku pěkná, jen tak dál :)
06.03.2013 - 15:38No..ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak já prostě nevidím problém v komentáři : bez chybičky, když tam žádnou nevidím, co to vypovídá? Pro toho, kdo komentuje asi to, že je spokojen výkonem autora a pro autora asi to, že se mu to hodl buď povedlo náhodou, nebo je v tom fakt dobrej...:))))
06.03.2013 - 14:24asi nejhorší komentář by pro mě byl - bez chybičky, poněvadž co to vypovídá ? Nic. Mělo by to vyvolat emoce, něco, co Tě napadne hned po přečtení, čeho jsi plný.
Ikdyž je smutná, je velmi nostalgicky hezky psaná. Hlavně nová neotřelá spojení slov !
Ikdyž je smutná, je velmi nostalgicky hezky psaná. Hlavně nová neotřelá spojení slov !
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Paměť medu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Z nepřítomnosti
Předchozí dílo autora : Po tmě chuť
