![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


Je to stručné, trošku mi to neladí a chtělo by to rozhodně pokračování! Já se svým citem pro mateřštinu bych asi raději v posledním verši napsala "a zpět neohlížím se už bez ustání", ale třeba se pletu.


Díky za přečtení, do těchto diskuzí se nepouštím, protože o tom, co který člověk cítí, se diskutovat přece ani nedá, každý má pravdu svého úhlu pohledu.


znám to místo, Bohu milé
kde tělo, duše pookřeje
znám zahrad stín a ticha chvíle
i víru, bránu do naděje
kde tělo, duše pookřeje
znám zahrad stín a ticha chvíle
i víru, bránu do naděje


tím "už" jsem myslel, že jsme stát plný ateistů a nikdo nemá jiné vyznání, asi jsem to špatně vyjádřil;) a náhodou křesťanství dneska už není zas tak špatný, jako to bývávalo kdysi a jak říkáš, když věří, že to pomůže, tak to je jen dobře pro ně, aspoň věří :-)


už ? :D, :P ... a někteří vždycky byli ,-) .... /není čas se jít pomodlit ? / ...nic, oki, to je každého věc, když si myslí, že to pomáhá ....


No Tuall chápu, my ateisti by jsme si asi stačili s nebem..... Jinak pidi a hezký....


Krásná báseň. Mou zkušeností je, že světlo přichází nečekaně a dává nám pocítit vůni své existence...Poté odchází. To období bych nazval jakousi zkouškou...Zkouškou k tomu jestli si zasloužíme, aby se k nám světlo vrátilo natrvalo.:-)


Moc pěkné doufání a toho světla se rozhodně drž. Už Ti to poradil nostalgik a já se musím přidat.


O radosti a naději chci číst
o hrdé hlavě, cvalu bez otěží,
smutkem již přemnohý byl popsán list
mám další číst a jej chválit? Stěží...
o hrdé hlavě, cvalu bez otěží,
smutkem již přemnohý byl popsán list
mám další číst a jej chválit? Stěží...


V samotě, hlavu svěšenou, stála jsi v bezradnosti
až zželelo se světlu, co mystikou dme chrámy,
světlu, co prosící a vyvolence přesmutnělé hostí,
tak sestoupilo s výšin by prodlelo mezi námi
a lásky písni, té z málem již zapomnění not
dá nesměle roztančit se pustin nad kráterem
To světlo nespusť s očí a střez ten světlý bod
a cestu příští vol vždy jen svého světla směrem
až zželelo se světlu, co mystikou dme chrámy,
světlu, co prosící a vyvolence přesmutnělé hostí,
tak sestoupilo s výšin by prodlelo mezi námi
a lásky písni, té z málem již zapomnění not
dá nesměle roztančit se pustin nad kráterem
To světlo nespusť s očí a střez ten světlý bod
a cestu příští vol vždy jen svého světla směrem
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
Aliwien řekla o ivkaja :Příjemná žena, se kterou jsem měla možnost setkat se i osobně. Nesporný talent v napsaných básních se nezapře. I když - básnění ve spojení s "nostalgikem" se mi rozhodně líbí víc a nemá chybu.