taron: Makyna: Díky, pohled na spící krásku byl mi předlohou... :-)

souhlas s Makynou...

jéé, tak ta je opravdu krásná, snivá...úplně jsem viděla jemně spící tvář s pár paprsky u očí, nosu i úst a vlásky pocuchané v té ranní záři nového dne :) moc pěkné :)

Makyna: Díky, to jsme dva, neboj... :-)

..úplně mě to vtáhlo..tak sem si to četla znovu a snad jsem ten blanokřídlý roj v mozku i viděla. Pěkně se ti to rýmuje a hezky se to čte. Opravdu. :) pokud ovšem lze varovat před ostrými noži obav, pak bych velice ráda věděla jak, protože já mám obavy snad denně :-/

Lusy: :-)

Je to moc pěkný, akorát nevím proč jsem si při 'pomalu a vláčně' vzpomněla na hermelín...

Viviana Mori: Máš pravdu, tenkrát ze mě opravdu vytryskla na jeden nádech... :-)

nevidím v tom nic hlubšího

Typicky mužská báseň i obsah. :-) Touha po svobodě, strach... možná ze zodpovědnosti? "tvé objetí je příliš těsné"... co mi to jen říká... asi to také znám z obou stran. :-)
Působí na mě tíživě. Připadá mi, že ta báseň ani nedýchá, jak je udušená tím objetím... Zajímalo by mne, jak dlouho si ji psal, připadá mi na jeden nádech.
Jsi starší, nemohu soudit. Obecně by se mi možná více zaryla do paměti jako recitovaná.

:-))

puero:
... myslím, že hledáš, co už bylo nalezeno, nebo lépe řečeno, nebylo nikdy ztraceno.

puero: Já si naopak myslím, že pokud člověk neumí daný okamžik procítit, žije ho tak nějak...napůl. Nejsme přece stroje, ne? Slabost? Rozhodně ne!!!

Není to špatná básnička. Je tradiční.

Zamyslel jsem se toliko nad jediným detailem - tím o těch citech a pocitech. Všude to slyším pořád dokolečka dokola, pomalu jako výmluvu. Jen city a pocity - prokletá matra. Jakoby se ze světa ztratilo všechno reálné prožívání a zůstal jen pocit, jen dojem, a cit.... co to vlastně je? Něco tak pramálo mužského, ženský pojem, který natoluje pramatry všemu kolem. Emoce..... pfffffff což člověk, který se dovede nad emoce povznést nedokáže být šťatsný? emoce cloumají lidmi, vyvolávají soucit, ale nikdo jakoby si neuvědomoval, že je to vlsatně slabost, která nezasluhuje něco tak pochybného jako je soucit? Stručně řečeno vydat se napospas emocícm a pocitům, není to slabost? A je to správně nebo špatně, projevovat svoje city?

taron: To nejde, jednu už mám...a pak...ztratilo by to časem to kouzlo... :-)

kamaráde... tak na to jeden život nestačí! už to tak pár kár mám...;-)

...jak?? Tak si ji vem za ženu...můžeš strážit vlasy, luštit tělo a objevit tajemství a křehkost bytí:))

... tak nejsi sám. ;o)))

... jdu na to ;o)))

traken: Devils_PIMP: Díky oběma :-)