taron: Dík, pokukovali jsme jentak po sobě s jednou dámou v metru a vzniklo z toho toto...tu ženu už nikdy neuvidím, ale ta báseň mi zůstane alespoň jako vzpomínka...:-)

tak toto se mi líbí...má grády :) Gratuluji.

senpai: dík, to byl účel...vystihnout ten pocit...

smysl mě celkem oslovil, opravdu hustéé :)

Zamila: Dík, tak smutný to ale zase není...viz. vzkaz pro Taron :-D

PrimaDen: Dík, on je ale lepší veršotepec...:-)

dobré..připomněla mi starou písničku Mullera PO schodoch..., tématicky je velmi podobná:-)

jo je to tam určitě a chápu to

Hezky i smutnivě napsaná ... Líbí se mi její atmosféra. Pěkný :-)

Yana: taron: oslov radek: kmotrov: No vážení, věřte, že toto jsou postřehy více, něž reálné...je to totiž má "druhá práce" (jak je těžké v této době živit rodinu, to vám asi nemusím vykládat) No, myslím si, že je tam vše, co má být...a sladká poetika tady opravdu není na místě...
Malá perlička pro Taron: když po mně dneska skočil pes a utrhnul mi kus rukávu (naštěstí jen) byla to opravdu PSINA:-D

všechno je to hnusná pravda, ale tedy to zpracování mě tady moc nebere

pohled roznašeče je asi smutný, i když, jak se to vezme, dá te tomu i od srdce zasmát :)

Neberou mě verše, co přebarvujou svět na růžovo. Mám radši, když někdo vystihne svět, jak ho vidím já. Takhle ho taky někdy vidím.
K blues patří kus "neotesanosti" ( to nemám ze sebe, to napsal Merta v rozboru písňového textu s názvem Zpívaná poezie), mám ale dojem , že tohle by přecejen ještě chtělo trochu "přitesat."

krutá realita i bez veršu

Yana: dík, trochu jsem se pokusil rozbít monotónnost a v té druhé si pohrál s verši...:-)

Sucháč: No vždyť právě, jako bys psal o mě! :)

první sloka je úchvatná, závěr je povedený, druhá sloka je zvláštní, no ale čtu si ji znova nechci ti křivdit, náhodou se závěrem hezky souvisí, jo (-:

speranza5: taron: Díky :-)

FallenAngel: Díky za snahu...není to tak těžké pochopit, prostě někdy je toho už moc a pak se to zadře...

Severak: Dík za podporu :-)