 28.03.2013 8 1386(13) 0 |
Jarní návraty
Vezu Ti slunce, v patách mám vítr
Ústa zamčena stříbrným klíčem
Krajinné obrazy, modravé síto
Zlatavý žár, jenž zavání kýčem
Vezu Ti slunce, zářící kotouč žití
První vlaštovky mi cestu vpřed razí
Kopule kostelů,
přestupních stanic lidského bytí
v jeho odrazu svítí...
...a my jsme v té kráse ve stínech nazí...
Vezu Ti slunce, v patách mám vítr
Ústa zamčena stříbrným klíčem
Krajinné obrazy, modravé síto
Zlatavý žár, jenž zavání kýčem
Vezu Ti slunce, zářící kotouč žití
První vlaštovky mi cestu vpřed razí
Kopule kostelů,
přestupních stanic lidského bytí
v jeho odrazu svítí...
...a my jsme v té kráse ve stínech nazí...
01.04.2013 - 07:03Yana: dík, trochu jsem se pokusil rozbít monotónnost a v té druhé si pohrál s verši...:-)
31.03.2013 - 22:46první sloka je úchvatná, závěr je povedený, druhá sloka je zvláštní, no ale čtu si ji znova nechci ti křivdit, náhodou se závěrem hezky souvisí, jo (-:
28.03.2013 - 21:59pěkné...
že bych už taky začala přivolávat jaro? Letos jsem ještě žádnou jarní nenapsala ...:))
že bych už taky začala přivolávat jaro? Letos jsem ještě žádnou jarní nenapsala ...:))
28.03.2013 - 16:42v závěru jsem napoprvé četl krátké i, tj. "nazi", což poněkud změnilo smysl celé výpovědi... ale už jsem klidný ;)
28.03.2013 - 16:16Zamila
Pěkná, hlavně ten závěr :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jarní návraty : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Blues roznašeče letáků
Předchozí dílo autora : Stroj
