Pravda. Miluju tvou schopnost vyjádřit věci přímo a jednoduše, Janičko. :)

taron: no tak to je nádherné co jsi mi napsala, děkuji za vše :-)

tvá věčná touha nás vede všechny dál...

ŽblaBuňka: Mám neskutečnou radost že jsem tě tu zase viděla a ještě větší radost ze všech komentářů, to že mě rád čteš je pro mě ČEST, děkuji moc, moc, moc

Bosorko bosá, oheň neuhasí čistá rosa
co ale zmůže, zdobit květ růže.
Dám ji tvé jméno

pravdu díš

čím víc moudra získávám, tím víc se mi vzdaluje

vidím jiskřičky šibalství v tvém oku

zítřek bude, neroztříští se jako hrníček vypadlý z chvějících se prstů, jen nevíme, čím se nám naplní

Tahle báseň má dech.

kmotrov: nic moc: VKate: Já už jiná nebudu, tak když máte radost tak já dvojnásobnou :-)

Má láska k životu
nemá břeh ani koryto
je rozlitá všude
mám jí plné dlaně
protéká mi mezi prsty
proudí ve mně
okolo mě

To Ti prostě musej všichni závidět. Je radost takové věci číst.

Moudré a plné energie! Díky za dávku :)

hodně dobře se mi četla. líbí se mi na ní ten kontrast myšlenky, že člověk by si měl užívat života a žít přítomností, a toho, že se děsí toho, co bude zítra (jestli vůbec nějaké zítra bude). a připadá mi, že přesně tohle zrovna teď tak nějak prožívám

nikdo nic nepozná. krásný obsah.

TAK ME NAPADLO jestli jde okrast nebe

Hezké. Jen s tím přátelstvím se sluncem bych to nepřeháněl. Od termonukleární reakce je třeba udržovat odstup :-)

Trošku mi tam pokulhává rytmus, ale obsah je krásný. Líbí se mi. :)

moc pěkne

Skvělá myšlenka