Nikytu: To mě těší. Asi bych si měl dát zase něco zasádrovat. To se psalo samo :-) Děkuju za návštěvu :-)

Moc se mi líbí především začátek a závěr. :-)

Amelie M.: Říkám jí první písnička nové generace. Do té doby mě totiž nenapadlo, že bych si mohl napsat něco jen sám pro sebe. Mám ji hrozně rád. A jsem fakt rád, že se ti líbí :-)

Amelie M.: Teď se mi vrátilo, jak jsem se s čerstvou sádrou mohl tak akorát válet po zahradě, čučet na nebe a psát tuhle básničku :-) Jsem moc rád, že se ti líbí. Díky :-)

.. nádherný :) nejvíc se mi líbí prostřední část, ale celý je to prostě.. ááách.. potěšilo, moc.. si to musím založit :-)

na tvých básních se mi líbí, jak mě nutí přemýšlet, to, jak umíš skládat a ukrývat myšlenky.. jako třeba v téhle.. moc pěkné :)

none: Jééé, ty straky ti zavidím :-) Vždycky se mi strašně líbily. Měl jsem už doma dvě a nakonec mi každá uletěla. Teď tady opečovávám kvíčalu bez ocasu a dlaska, co dostal asi ránu od auta. Díky moc za krásný komentář :-)

DDD: Jupí! Ani nevíš, jak mi to zvedlo náladu:-)

Máme na zahradě straky, nevěděla, že kradou krásné básně, měla bych opatrně sáhnout do hnízd a začít číst... :)

oslov radek: Strach: Díky vám za návštěvu :-)

Umí... umí! :)

Super

Pusobí naladově

DDD: knížky by měli vydávat především ti, kdo mají svoje čtenáře, kteří o ně stojí ;) tak šup.. nestíháš! :)))

Trochublázen: Jsem rád, že se ti to takhle líbilo. Byla to taková chvilková improvizace. Nějakým brebtáním bych to beztak jen zkazil. Díky! :-)

Čekal jsem pokorně, že do klavíru někdo promluví, ale asi je lepší, že ne. Takhle je výborná jak hra, tak báseň. Někdy ty nejlepší věci vzniknou nejrychleji

Leslie: Moc rád tě tu vidím. A jsem rád, že se ti to líbilo. Tak jo, začnu na tom dělat :-)

Amelie M.: Já vím. Zatím jsem nedospěl dál než ke kalkulaci. A to jsem si ji chtěl dát ke čtyřicetinám. Snad to do jedenačtyřiceti stihnu. Ale knížky by měli vydávat opravdoví básníci :-)

Ginnare: No, kecal bych, kdybych tvrdil, že se to špatně poslouchá. Ale je to tak, že jsem nikdy netrpěl zrovna přehnaným sebevědomím. Navíc - jak se říká: Když už konečně myslíš, že jakžtakž něco umíš, vždycky se najde tříleté japonské dítě, které to umí pětkrát líp :-)
Na tu sbírku pořád nějak nemůžu sebrat odvahu.

Dneska jsem taky málem pojmenovala svou báseň Unavená. Takže o to víc mi asi sedla do nálady.. krásná a ten doprovod! Moc se mi líbí ta atmosféra... díky za ni!

P.S. Myslím, že bych to ani nemusela psát, ale známe své lidi, takže napíšu: Já chci taky sbírku! Moc. Vzala bych si ji s sebou na cesty:-)