Nikytu: Je to tak, jak říkáš. Mám podobnej pocit. Díky moc za nakouknutí.

Johanka: Tak to mě těší, že jsem se trefil. Děkuju :-)

Hluboká, procítěná. Zvláště posledni dvě sloky.

Jinak v ní mimo jiného vidím jakýsi povzdych nad dnešním konzumním životem lidí - v oblasti vztahů a toho, jaké (ne)hodnoty je "zajímají". Pak už nejen slova rezaví, ale i srdce, duše. Zdá se mi. :-/

Uf, mně teda obsah přijde hodně těžký, bolavý, trochu jsem ji musela rozdýchat. Ale je úplně nádherná a hluboká. Díky za ni.

Tak tuhle báseň jsem dneska potřebovala... :) Docela vystihuje mojí náladu.

holka.přes.ulici: Mlčeti Zlato: Moc děkuju za nakouknutí a za vaše milá slova. Vážím si toho :-)

Ani nedutám, nádhera.

Rád se nechám nutit k zamyšlení a tady se moc povedlo.

none: jo_: Hanulka: Gorwor: Moc děkuju za nakouknutí. Těší mě, že vás zaujala :-)

moc krásná... plyne s neuvěřitelně hravou lehkostí, přestože obsahem lehká není... trošku z ní cítím smutek možná spíš melancholii, ale taky takový to neuchopitelný krásno z prožitého, co už nikdo nevezme...

Skromná a o to víc krásná, jako plané kvítí, to mám nejraději.

Povedlo se ti, hezká a díky.

Pěkná :)

Hanulka: To mě moc těší. Já děkuju :)

Yasmin: Díky, taky moc nebudu plácat, snad jen to, že mám radost :-)

Yasmin: Je to takovej záznam jednoho mlhavýho a mrholivýho podzimního dne. Chtěl jsem klukům ukázat zbytky hradu Jana Roháče z Dubé. Za celý den jsme nepotkali ani nohu. Člověku se pak honí hlavou spousta věcí. Jsem moc rád, že se Ti líbí.

V mém případě mne to též zasáhlo a díky !

Yasmin: Jsem moc rád, že ses tu po čase zase zastavila. A moc mě těší, že se Ti líbí. Děkuju :-)

Skvělá! (a dál mlčím, abych si ji v sobě uchránila)

Tuhle si musím založit. Nesmírně na mě působí. Dokonalá :)!