Chci tě nechtít. To má sílu. Zní hodně autenticky. Což je mi líto...

dobře napsané

Něco takového prožívají i muži. Prostě Ti co do toho vloží sebe. Dává jim to víc a pak víc trpí, je to jako droga. Zvolená forma podporuje obsah, má to tah. To se mi moc líbí, jen ten konec je takový rozbředlý.

taková rozpolcenost

super, moje gusto! :)

Taky se držím zuby nehty. Propastná touha

oslov radek: Amelie M.: Díky za zastavení... Máš pravdu, Am, někdy je to nejen lepší, ale dokonce nezbytné.

....1

dobrý...

.. pěkná báseň, i když na smutnější notu.. ten závěr se mi opravdu líbí.. :) je to jako spát ve spacáku a tisknout se k sobě zády.. jo, někdy je lepší přestat přemýšlet a poslechnout rozum.. kdo ví..

Yana: Umouněnka: Marbal Škutin: Veliký dík, opravdu. Vážím si toho!

Líbí se mi to už jen proto že není jednoduché prezentovat se něčím úplně odlišným od stylu kterým píšeš, ale prostě někdy to tak je a je to naprosto autentický a chce to ven

Na Tebe nezvyklé, ale líbí se mi to. Hlavně že to umíš takto popsat, já bych se jen krčila vzteky někde v rohu. :D Né ale vážně, za mě dobrý, nic víc asi nejsem schopna napsat.

Líbí se mi ty emoce z toho sálající, ta energie, ten upřímný hněv. Celkově je to dobře napsané, poutavě, úplně cítím tu atmosféru. Doufám, že v životě budeš zažívat převážně pozitivní věci, než to, co je obsahem tohoto díla, neboť sleduji Tvoji tvorbu už dlouho a píšeš vždy moc krásně, podle Tvých děl si Tě vždy budu představovat jako překrásnou lidskou bytost, jenž svými slovy dokáže pohladit duši i srdce. Drž se, opatruj se a měj se už jen krásně.

Všem děkuji za krásné komentáře!

Timothy A. Postovit: Woohoo! To byl u mě taky původní nápad:-) Nakonec jsem ale jakožto žena zvolila pro začátek bezpečnější variantu...nad Římem ale stále uvažuju:-) Rozhodně se ještě někam vydám...

kmotrov: Děluju moc za názor. Nutí mě to přemýšlet nad tím, jaktože umím do básní lépe vložit negativní emoce, než pozitivní. Myslím tak, aby se opravdu přenesly na čtenáře a právě nepůsobily prvoplánově nebo lacině... Tahle báseň a právě ten pocit v ní, vycházející z té původní básně, je pro mě totiž strašně důležitý a mrzí mě, že se mi to tam nepodařilo vložit tak, jak jsem chtěla. Že tam není ta úleva a lehkost, co jsem cítila...

slnečnica: Nevím, proč moje reakce zmizela a je tam jen prázdný řádek...asi, že netřeba slov, snad jen ♥
Děkuji i všem ostatním!

Orionka: Odbitá určitě není, byť chápu, že tak na tebe může působit. Je to prostě jen jiný styl...ale jak už jsem psala, i tohle jsem já. Myslím, že to je jedna z těch, kterou je lepší slyšet, jak už tady od někoho zaznělo. Každopádně děkuju za názor:)

To mě mrzí. :-( Čas to ale spraví a já věřím, že si došlápne na každého.
K básni. Mám raději, když to má nějakou formu, tady je to takové neuspořádané. Ještě by se na tom dalo zapracovat. Ale pokud báseň vznikla v mžiku, tak je prostě tím, čím je. A já v ní vidím především tu potřebu "vyblít se" z aktuálních pocitů. A ty jsou zde dobře vykresleny.