Písmo jako artefakt

Písmo je dar, který zůstává.
Psané slovo má delší prostor se vyvíjet, než slovo mluvené. Jde o souhru více faktorů, které se na něm podílejí.
Mysl udává jeho význam, oči zrcadlí podobu, za pomoci řeči a sluchu ladíme tóny a vibrace, tahy rukou zpečetí písmu stálost, osobitosti kontur mu dodají jedinečnost a čas tvorby umožňuje zrání textu.
Slova jsou vzájemně propojována neviditelnými nitkami naší mysli. Stejně jako oblaka, vytvářejí nespočty různých variací a toky vložených energií určují jejich charakter. U psaného slova, se k nám zrakovými drahami dostávají zpět a následně ovlivňují naši mysl.
Symfonie slov dokáže duši pohladit, ale také ji ranit.